Chrpa čekánek - Centaurea scabiosa

Detailní popis produktu

Chrpa čekánek - původní vytrvalá bylina střední a východní Evropy, rozšířená i směrem k západní Sibiři. V přírodě roste na suchých loukách, mezích, okrajích křovin a v řídkých lemech, často na půdách bohatších na vápník. V zahradě vytváří pevný trs s hlubším kořenem a přízemní růžicí peřenosečných listů, šedozelených až středně zelených, které mohou mít 10–25 cm. Z růžice vyrůstají přímé, v horní části větvené lodyhy, obvykle 80–120 cm vysoké, na výživnější půdě i více. Od července do září se na koncích stonků otevírají jednotlivé květní úbory zhruba 4–6 cm, s nápadně zvětšenými okrajovými květy v purpurově růžových až fialových tónech. Tmavší zákrovní listeny jsou dekorativní i po odkvětu a zasychající hlávky často drží tvar až do podzimu. Druh je výrazně včelomilný a vyhledávaný motýly, proto dobře zapadá do přírodně laděných výsadeb a lučních pásů. V kompozici ladí s okrasnými travami, třapatkami, zavinutkami, řebříčky nebo s šalvějemi, které navazují kvetením v létě. V době rašení zaujmou tmavé, téměř černohnědé pupeny zákrovu, které kontrastují s pozdější barvou květů. Květní hlávky jsou vhodné k řezu a ve váze vydrží několik dní, po vyzrání nažek mohou suchá souplodí lákat drobné ptactvo. Vůně se obvykle výrazně neprojevuje, hlavní hodnotou je nektar a pyl pro opylovače a přirozený vzhled vysoké trvalky.

Pěstování: Preferuje plné slunce a propustná, spíše chudší půda s příměsí štěrku a neutrální až mírně zásaditou reakcí. V těžkých jílech pomáhá drenáž a zvýšený záhon, protože v zimě vadí dlouhodobé zamokření. Po výsadbě se udržuje pravidelná vláha, po zakořenění snáší sušší období léta a vystačí s mírným přihnojením kompostem na jaře. Mulč ze štěrku nebo drobné drti omezuje zaplevelení a udržuje růžici čistou. Odstraňování odkvetlých úborů prodlužuje kvetení a omezuje samovýsev, který se může v teplých polohách objevit, při ponechání květenství se naopak získá materiál pro sušení. Na jaře se odstraňují suché zbytky růžice, případně se starší trsy po 3–4 letech dělí, aby si udržely vitalitu. V nádobách se pěstuje v hlubším květináči s drenáží a minerálním substrátem, zálivka je pak pravidelnější než ve volné půdě. V podmínkách ČR je rostlina mrazuvzdorná přibližně do −34 °C, nejlépe přezimuje na vzdušném místě bez zimního přemokření. Sází se od března do října, obvyklý rozestup je 40–50 cm, tedy asi 4–6 rostlin na m². Z chorob se může objevit padlí při přehoustlém porostu, ze škůdců mšice na mladých výhonech, většinou bez zásadního poškození.

Autor: Nikol | Revize: 21.1. 2026