Chrpa pulcherrima - Centaurea pulcherrima Centaurea pulcherrima

Detailní popis produktu

Chrpa pulcherrima - často uváděná jako Psephellus pulcherrimus, pochází ze skalnatých svahů a otevřených alpínských luk Kavkazu a severovýchodního Turecka, kde roste v propustných, kamenitých půdách. V zahradě vytváří kompaktní trs s přízemní růžicí šedozelených až stříbřitých listů, jemně plstnatých a často hluboce vykrajovaných, takže působí lehce i mezi hutnějšími trvalkami. Během kvetení dosahuje obvykle 25–40 cm výšky a kolem 25–35 cm šířky, bez výrazného oddenkového rozpínání. Od května nebo června do července, na chladnějších stanovištích často až do srpna, vyrůstají štíhlé, málo větvené lodyhy a na jejich koncích se otevírají jednotlivé úbory přibližně 4–5 cm. Okrajové květy jsou růžové až růžově fialové, směrem do středu přecházejí do krémových tónů. Zákrovní listeny se světlými třásněmi zůstávají dekorativní i po odkvětu a přispívají k „bodovému“ efektu ve výsadbě. Vůně se obvykle výrazně neprojevuje. Druh je včelomilný a vyhledávaný motýly, dobře se uplatní ve skalkách, štěrkových záhonech, suchých lemech i v nádobách. Jemné olistění hezky kontrastuje s kostřavami, mateřídouškami, rozchodníky, nízkými šalvějemi nebo s drobnokvětými kakosty. Květy se dají využít také k řezu do menších vazeb.

Pěstování: Preferuje plné slunce a propustná, spíše chudší půda s příměsí štěrku a neutrální až mírně zásaditou reakcí. V těžkých jílech pomáhá drenáž a zvýšený záhon, protože v zimě vadí dlouhodobé zamokření. Po výsadbě se udržuje pravidelná vláha, po zakořenění snáší sušší období léta a vystačí s mírným přihnojením kompostem na jaře. Mulč ze štěrku nebo drobné drti omezuje zaplevelení a udržuje růžici čistou. Odstraňování odkvetlých úborů prodlužuje kvetení a omezuje samovýsev, který se může v teplých polohách objevit, při ponechání květenství se naopak získá materiál pro sušení. Na jaře se odstraňují suché zbytky růžice, případně se starší trsy po 3–4 letech dělí, aby si udržely vitalitu. V nádobách se pěstuje v hlubším květináči s drenáží a minerálním substrátem, zálivka je pak pravidelnější než ve volné půdě. V podmínkách ČR je rostlina mrazuvzdorná přibližně do −34 °C, nejlépe přezimuje na vzdušném místě bez zimního přemokření. Sází se od března do října, obvyklý rozestup je 40–50 cm, tedy asi 4–6 rostlin na m². Z chorob se může objevit padlí při přehoustlém porostu, ze škůdců mšice na mladých výhonech, většinou bez zásadního poškození.

Autor: Nikol | Revize: 21.1. 2026