Chrpa žlutokvětá - Centaurea macrocephala Centaurea macrocephala

Detailní popis produktu

Chrpa žlutokvětá - pochází z horských luk Kavkazu a severovýchodního Turecka, často z pásma kolem horní hranice lesa. V zahradách vytváří výrazný, trsnatý habitus s přímými lodyhami a bohatou přízemní růžicí. Listy jsou široce kopinaté, mírně drsné, šedozelené až středně zelené, nejnižší bývají řapíkaté a mohou dosahovat i okolo 20–25 cm, výše na stonku přisedají. Na koncích tuhých, jemně chlupatých lodyh se v červenci a srpnu otevírají kulovité úbory 7–10 cm. Květy mají sytě žlutý odstín, okrajové květy bývají delší a dávají úboru „chmýřovitý“ obrys. Zákrov tvoří lesklé, světle hnědé listeny připomínající artičok, takže i odkvetlé hlávky působí dekorativně. Rostlina se uplatní jako akcent v trvalkovém záhonu i v přírodně laděných výsadbách a přitahuje opylovače. Dobře se kombinuje s okrasnými travami, třapatkami, šalvějemi či rozchodníky, které navazují kvetením později v létě. Květy jsou vhodné k řezu a po usušení si dlouho drží tvar.

Pěstování: Preferuje plné slunce a propustná, spíše chudší půda s příměsí štěrku a neutrální až mírně zásaditou reakcí. V těžkých jílech pomáhá drenáž a zvýšený záhon, protože v zimě vadí dlouhodobé zamokření. Po výsadbě se udržuje pravidelná vláha, po zakořenění snáší sušší období léta a vystačí s mírným přihnojením kompostem na jaře. Mulč ze štěrku nebo drobné drti omezuje zaplevelení a udržuje růžici čistou. Odstraňování odkvetlých úborů prodlužuje kvetení a omezuje samovýsev, který se může v teplých polohách objevit, při ponechání květenství se naopak získá materiál pro sušení. Na jaře se odstraňují suché zbytky růžice, případně se starší trsy po 3–4 letech dělí, aby si udržely vitalitu. V nádobách se pěstuje v hlubším květináči s drenáží a minerálním substrátem, zálivka je pak pravidelnější než ve volné půdě. V podmínkách ČR je rostlina mrazuvzdorná přibližně do −34 °C, nejlépe přezimuje na vzdušném místě bez zimního přemokření. Sází se od března do října, obvyklý rozestup je 40–50 cm, tedy asi 4–6 rostlin na m². Z chorob se může objevit padlí při přehoustlém porostu, ze škůdců mšice na mladých výhonech, většinou bez zásadního poškození.

Autor: Nikol | Revize: 21.1. 2026