Chudina ventosa

Detailní popis produktu

Chudina ventosa - vytrvalá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), původem ze Severní Ameriky. Roste v alpínském a subalpínském pásmu západní Kanady a Skalnatých hor, často na sutích, v pohyblivých kamenitých svazích a na skalních výchozech nad hranicí lesa, mnohdy na vápencovém podloží. V zahradě vytváří přízemní růžici drobných, jemně ochlupených listů sytě zelené barvy a z ní vyrůstají pevnější stvoly. Starší rostliny vytvářejí nízký trs cca 10-15 cm vysoký a v zahradě se obvykle rozšiřují na 20–30 cm. Druh je přizpůsoben větru a chladným nocím, proto dobře snáší otevřená místa, pokud má kořeny v suchém štěrku. Koncem jara, obvykle v květnu až červnu, nese drobné čtyřčetné květy jasně žluté barvy v protáhlých, poměrně hustých hroznech, které jsou dobře čitelné i z dálky. Rostlina se uplatňuje ve skalkách, v štěrkových záhonech a v nádobách, kde doplňuje nízké polštářové druhy a přidává výšku bez potřeby opory. V kompozici ladí s dryádkami (Dryas), lomikameny (Saxifraga) a nízkými hvozdíky (Dianthus), kterým vyhovují podobně propustná stanoviště. Časné kvetení přispívá k nabídce pylu a nektaru v době, kdy je v zahradě stále málo květů.

Pěstování: Vhodné plné slunce a vzdušné místo, kde v zimě nezůstává dlouho mokro. Nejlépe se osvědčuje kamenitá nebo štěrkovitá půda s vysokým podílem minerální složky a rychlým odtokem vody, případně vyvýšený záhon nebo koryto. Jako mulč se používá štěrk, který chrání krček před vlhkostí a udržuje listové růžice čisté. Doporučené pH se drží spíše neutrální až mírně alkalické, přibližně 6,8–8,0. Zálivka je důležitá po výsadbě, později rostlina obvykle snáší kratší přísušek, zatímco přemokření vede k hnilobám kořenů a krčku. Výsadba se v našich podmínkách provádí od března do listopadu, při pěstování v nádobě i během delší sezony. Mrazuvzdornost je při suchém zimování obvykle dobrá, citlivější bývá na zimní vlhkost a opakované střídání tání a promrzání. Hnojení se volí střídmě, postačuje malá jarní dávka kompostu nebo hnojiva pro skalničky, nadbytek živin podporuje řídký růst. Rozestupy mezi rostlinami se volí přibližně 20–25 cm, což odpovídá asi 16–25 rostlinám na m² podle charakteru výsadby. Z chorob se objevují hlavně hniloby při přemokření, ze škůdců mohou lokálně škodit slimáci. Po odkvětu se mohou odstranit odkvetlé stvoly, aby rostlina nevysilovala tvorbou semen a porost působil upraveně. V nádobách je přínosné zimování v závětří a pod přesahem, kde se omezí přemokření.

Autor: Kristýna | Revize: 06.01. 2026