Čilimník 'Moyclare Pink'

Detailní popis produktu

Čilimník 'Moyclare Pink' - patří mezi listnaté keře, blízce příbuzné s janovcem. Kultivar je odvozen od kříženců skupiny Cytisus x boskoopii, které vznikly křížením druhů pocházejících z jižní a západní Evropy. ‘Moyclare Pink’ vytváří široce vzpřímený, hustě větvený keř, obvykle 1,2–1,5 m vysoký a podobně široký, s jemnými, tenkými, zelenými až olivově zelenými větévkami. Listy jsou drobné, trojčetné, sytě zelené, na keři se objevují po odkvětu. Hlavní ozdobou jsou květy typicky „hráchovitého“ tvaru, světle až středně růžové barvy s jemným barevným přechodem, uspořádané v hustých shlucích podél mladých výhonů. Kvetení probíhá v květnu a červnu, podle polohy zahrady a průběhu jara, a při slunečném počasí vytváří na keři souvislé růžové proužky. Květy mají lehkou, nepříliš výraznou vůni a dobře je navštěvují včely i další opylovači. Po odkvětu vznikají úzké, plstnaté lusky se semeny, které nejsou určeny k jídlu. Stejně jako u jiných čilimníků obsahují nadzemní části alkaloidy a nejsou jedlé, rostlina se proto nepěstuje jako ovocný druh a hodí se spíše do okrasných výsadeb. V kompozici se osvědčuje kombinace s vřesovci, vřesy, okrasnými travami a nízkými jehličnany, kde jemně růžové jarní kvetení doplňuje strukturu jehličí a stálezelených listů. V městských a suchých zahradách se využívá jako bezúdržbový keř na slunné svahy, do štěrkových záhonů nebo k optickému změkčení zídek a opěrných konstrukcí. Díky střední velikosti se hodí i do menších zahrad, kde poskytuje výrazný sezónní efekt, aniž by prostor přerůstal.

Pěstování: Vhodné je plně osluněné, teplé a chráněné stanoviště. Čilimník nejlépe prospívá v lehké, písčité až štěrkovité půdě s drenáží, která může být chudší na živiny a mírně kyselá až neutrální. V těžké, dlouhodobě zamokřené půdě trpí na odumírání kořenů a jeho životnost se zkracuje, proto se při výsadbě využívá drenážní vrstva z hrubšího štěrku a písku. Zálivka je důležitá hlavně v prvním roce po výsadbě, později rostliny dobře snášejí sucho a přechodný přísušek. Keře se vysazují po celou sezónu, při skupinové výsadbě se sází od sebe cca 0,6–0,8 m, aby se jejich koruny v dospělosti lehce propojily. Nevyžaduje intenzivní hnojení, postačí slabé jarní přihnojení hnojivem pro kvetoucí keře. Po odkvětu se výhony zkracují přibližně o třetinu délky, vždy jen v zelené části, aby keř zůstal kompaktní a dobře nasazoval květy, hluboký řez do starého dřeva snáší špatně a může vést k vyholování. V dobře odvodněné půdě snáší mrazy zhruba do –15 °C, mladé rostliny však ocení v prvních zimách lehký kryt z chvojí, zejména na otevřených, větrných stanovištích. Z chorob se mohou objevit houbová odumírání větviček při přemokřen. 

Autor: Kristýna | Revize: 1.12. 2025