Datyně zvonkovitá 'Cracklin Rosie®'

Detailní popis produktu

Datyně zvonkovitá 'Cracklin Rosie®' - pochází z Japonska, kde druh Enkianthus campanulatus roste v horských lesích na kyselých, humózních půdách. Kultivar 'Cracklin Rosie®' byl vyšlechtěn v USA a je ceněn pro kompaktnější růst a mimořádně intenzivní podzimní vybarvení. Vytváří vzpřímený až lehce rozložitý keř s pravidelnou stavbou, který v dospělosti dosahuje přibližně 2-2,5 m výšky a 1,5-2 m šířky. Listy má eliptické, svěže zelené, na podzim se postupně zbarvují do odstínů šarlatové, karmínové a oranžové. V květnu a červnu se objevují převislé hrozny drobných zvonkovitých květů dlouhých 1-1,5 cm, krémově bílé až jemně narůžovělé s tmavším žilkováním. Květy jsou mírně vonné a atraktivní pro opylující hmyz. Keř se uplatňuje jako solitéra, ve skupinách i v kombinaci s rododendrony, pierisy a kapradinami, kde podtrhuje klidný, lesní charakter výsadeb.

Pěstování: Pro pěstování keře je nejvhodnější polostinné stanoviště, případně světlý stín pod vyššími stromy, kde je chráněn před prudkým poledním sluncem a vysušujícím větrem. Plné slunce je možné pouze při dostatku půdní vlhkosti a v chladnějších oblastech. Přirozené mikroklima lesních zahrad nebo severní a východní expozice vytváří ideální podmínky pro dlouhodobě zdravý růst. Půda by měla být kyselá až slabě kyselá, humózní, lehká a dobře propustná, s doporučeným pH přibližně 4,5-5,5. Nevhodné jsou těžké, jílovité a vápenité půdy. Při výsadbě se osvědčuje zapracování rašeliny, listovky nebo kvalitního substrátu pro kyselomilné dřeviny a vytvoření drenážní vrstvy, která zabrání dlouhodobému zamokření kořenů. Zálivka je důležitá zejména v prvních dvou letech po výsadbě, kdy se vytváří kořenový systém. Půda by měla zůstat rovnoměrně vlhká, nikoli přemokřená. V období sucha se doporučuje pravidelná zálivka měkkou vodou bez vysokého obsahu vápníku. Hnojení se provádí střídmě, nejlépe na jaře pomalu rozpustnými hnojivy určenými pro rododendrony a další kyselomilné dřeviny. Přehnojení, zejména dusíkem, vede k bujnému růstu na úkor kvetení. Řez se běžně nevyžaduje, rostlina přirozeně vytváří harmonický tvar. Pokud je nutný, provádí se pouze lehký zdravotní řez po odkvětu, například odstranění suchých nebo poškozených větví. Mulčování je velmi vhodné a dlouhodobě přínosné. Vrstva borové kůry, listí nebo štěpky pomáhá udržet kyselé pH, omezuje výpar vody a chrání mělký kořenový systém před přehříváním i promrzáním. Pěstování v nádobě je možné, avšak pouze krátkodobě a s dostatečně velkým objemem nádoby, kvalitním kyselým substrátem a pečlivou zimní ochranou kořenového balu. Výsadba se provádí nejčastěji na jaře od března do května nebo na podzim v září a říjnu. Kvetení probíhá v květnu až červnu. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin dosahuje přibližně -24 °C, mladé keře je vhodné v prvních zimách chránit silnější vrstvou mulče. Při skupinové výsadbě se doporučují rozestupy 1,2-1,5 m, aby vynikl přirozený habitus a podzimní vybarvení.

Autor: Jana | Revize: 22.12.2025