Dlužicha 'Schneewittchen' - Heuchera 'Schneewittchen' Heuchera 'Schneewittchen'

Detailní popis produktu

Dlužicha 'Schneewittchen' - patří mezi zahradní hybridy Heuchera × brizoides, vzniklé křížením druhů ze skupiny Heuchera sanguinea. Právě tato linie pochází z kamenitých svahů a horských oblastí jihozápadu USA a severního Mexika, což se promítá do dobré odolnosti a preference propustné půdy. Kultivar vytváří hustý, trsnatý bochánek tmavě zelených, okrouhle až srdčitě založených listů s jemným mramorováním. Listy bývají stálezelené až částečně stálezelené, takže záhon drží strukturu i mimo hlavní sezónu. Listová růžice dorůstá přibližně 25–30 cm a rozkládá se na 30–40 cm. Od června do července nad trsem vystupují štíhlé stvoly vysoké 50–60 cm s řídkými latami drobných, zvonkovitých květů čistě bílé barvy, bez výrazné vůně. Květenství poskytuje nektar opylovačům a jemné stvoly se uplatní i v drobných vazbách. V kompozici působí jako světlý bod v polostínu, dobře se kombinuje s bohyškami, kapradinami, dlužichami tmavolistých kultivarů i s jemnými okrasnými travinami, kde bílý květ zklidňuje barevnější výsadby. Rostlina je bez trnů a v okrasných výsadbách se běžně považuje za netoxickou, proto se používá i v zahradách s dětmi.

Pěstování: Dlužichy prospívají v polostínu až v lehkém stínu, ranní nebo pozdní slunce bývá snášeno lépe než úpal. Nejvhodnější je humózní, propustná půda s vyrovnanou vlhkostí, pH přibližně 6–7 a s dobrou drenáží v zimě, protože přemokření je častější příčinou ztrát než mráz. Zálivka se vyrovnává zejména v prvním roce po výsadbě, později rostliny obvykle zvládají krátkodobé sucho, pokud je půda zamulčovaná. Výsadba se provádí od března do října, s nejlepšími výsledky na jaře nebo na začátku podzimu. V záhonu se volí rozestupy 35–40 cm, což odpovídá zhruba 7–9 rostlinám na m², do kompaktních lemů se používá hustší spon. Na jaře se odstraňují poškozené listy a doplňuje se tenká vrstva kompostu nebo listovky, minerální přihnojení se volí spíše mírné, aby se podpořil pevný trs a barva listů. Po 3–4 letech bývá vhodné trs rozsadit nebo přisypat zeminu, protože dlužichy se mohou postupně vyzvedávat nad úroveň záhonu. V nádobě je důležitá drenážní vrstva a pravidelná, střídmá výživa, v zimě se chrání kořenový bal před promrznutím a přemokřením. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se v našich podmínkách uvádí přibližně do -26 °C. Ze škůdců se mohou objevit slimáci a lalokonosec, z chorob skvrnitosti listů při dlouhodobě vlhkém počasí, prevence spočívá v proudění vzduchu a nepřemokření.

Autor: Nikol | Revize: 28.1. 2026