Dračík crandallův subsp. glabrescens - Penstemon crandallii subsp. glabrescens
Kód: 133914.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Dračík crandallův subsp. glabrescens - nízký dračík z jihozápadu USA, rozšířený hlavně v Coloradu a v severním Novém Mexiku. Ve volné přírodě roste přibližně v 1700–3400 m n. m. na suchých, kamenitých svazích a sutích v otevřených porostech pinyon-juniperu či borovic, kde půda po dešti rychle osychá. V zahradě tvoří stálezelený až polostálezelený, jemně dřevnatějící polokeřík, který se rozrůstá do nízkých koberců o šířce okolo 30–35 cm. V době květu obvykle dosahuje 15–20 cm, ojediněle jsou lodyhy vyšší. Varieta glabrescens je jen jemně odlišená méně chlupatým olistěním. Úzké, lineární listy dlouhé zhruba 0,6–2,5 cm dodávají porostu „jehličkovou“ texturu i mimo sezonu. V květnu a červnu, místy až do července, vyrůstají polopoléhavé lodyhy s jednostrannými hrozny trubkovitých květů v odstínech modrofialové až růžově fialové. Květy jsou nektarodárné, v porostu se objevují včely i čmeláci, trny se netvoří. Po odkvětu zůstává nízký porost jako jemná kresba ve štěrku. V kompozici dobře ladí s mateřídouškami, nízkými rozchodníky, tařicemi a suchomilnými travami.
Pěstování: Vyžaduje plné slunce a teplé, chráněné místo, kde v zimě nezůstává půda dlouhodobě mokrá. Nejvhodnější je propustný substrát písčitohlinitý až štěrkovitý s dobrou drenáží, v rozmezí pH přibližně 6,5–7,8, často prospívá i na mírně vápenitějším podkladu. Zálivka je důležitá hlavně po výsadbě, po zakořenění rostlina snáší sušší období a přemokření bývá rizikovější než krátkodobé sucho. Hnojení se udržuje střídmé, vhodný je jarní kompost nebo pomalu rozpustné hnojivo s nižším podílem dusíku, aby výhony zůstaly pevné a nevybíhaly. Po odkvětu se porosty často zahušťují lehkým zkrácením výhonů, hluboký řez do starého dřeva se vyhýbá, na konci zimy se odstraňují poškozené části a ponechává se část zelených výhonů pro rychlejší obrůstání. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do května nebo od září do října, při rozestupech 35–40 cm, tedy přibližně 6–9 rostlin na m². Vyzrálé rostliny v suché, dobře drenážované půdě obvykle snášejí kolem -20 °C, v chladnějších polohách a u čerstvé výsadby se osvědčuje lehký kryt chvojím nebo suchý minerální mulč, který udržuje krček v zimě větraný. V nádobách bývá nutná zimní ochrana kořenového balu a především odvod přebytečné vody, protože promáčený substrát zvyšuje riziko vymrzání. Z chorob se při vlhku může objevit hniloba kořenů nebo padlí, občas se na mladých výhonech vyskytují mšice a v teplých létech i svilušky.
Autor: Nikol | Revize: 12.1. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
