Dračík prstnatý 'Husker Red Strain' - Penstemon digitalis 'Husker Red Strain'

Detailní popis produktu

Dračík prstnatý 'Husker Red Strain' - vytrvalá trvalka z čeledi jitrocelovitých, původem z východní části Severní Ameriky, kde roste na okrajích světlých lesů a v prériích na dobře odvodněných půdách. Kultivar 'Husker Red Strain' vznikl výběrem na University of Nebraska, kde Dale Lindgren selektoval sazenice s tmavě vínovým olistěním, a na trh byl uveden v roce 1983. Kultivar získal ocenění Perennial Plant Association Plant of the Year 1996. Označení „Strain“ se používá pro vyrovnanější linii s vyšším podílem jedinců s červenofialovým listem. Rostlina tvoří trsnatý habitus s přízemní růžicí a pevnými, vzpřímenými lodyhami. V zahradních podmínkách obvykle dorůstá 70–100 cm a šíří se na 40–60 cm. Na jaře se objevují kopinaté listy v tmavě červenofialové až vínové, v létě často přecházejí do tmavě zelené s bronzovým nádechem. Od konce května do července se na vrcholech stonků rozvíjejí vzdušné laty trubkovitých, dvoupyských květů dlouhých přibližně 2–3 cm, v bílé, někdy s jemným růžovým líčkem. Květy poskytují nektar a pyl včelám a čmelákům a květenství je použitelné k řezu. Po odkvětu zůstávají štíhlé stonky se semeníky jako jemná kresba a v záhonu prodlužují strukturu až do podzimu. V kompozici ladí s travinami, šalvějemi, třapatkami nebo řebříčky, kde vínový list zvýrazní světlé tóny květů.

Pěstování: Vyžaduje plné slunce a teplé, chráněné místo, kde v zimě nezůstává půda dlouhodobě mokrá. Nejvhodnější je propustný substrát písčitohlinitý až štěrkovitý s dobrou drenáží, v rozmezí pH přibližně 6,5–7,8, často prospívá i na mírně vápenitějším podkladu. Zálivka je důležitá hlavně po výsadbě, po zakořenění rostlina snáší sušší období a přemokření bývá rizikovější než krátkodobé sucho. Hnojení se udržuje střídmé, vhodný je jarní kompost nebo pomalu rozpustné hnojivo s nižším podílem dusíku, aby výhony zůstaly pevné a nevybíhaly. Po odkvětu se porosty často zahušťují lehkým zkrácením výhonů, hluboký řez do starého dřeva se vyhýbá, na konci zimy se odstraňují poškozené části a ponechává se část zelených výhonů pro rychlejší obrůstání. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do května nebo od září do října, při rozestupech 35–40 cm, tedy přibližně 6–9 rostlin na m². Vyzrálé rostliny v suché, dobře drenážované půdě obvykle snášejí kolem -20 °C, v chladnějších polohách a u čerstvé výsadby se osvědčuje lehký kryt chvojím nebo suchý minerální mulč, který udržuje krček v zimě větraný. V nádobách bývá nutná zimní ochrana kořenového balu a především odvod přebytečné vody, protože promáčený substrát zvyšuje riziko vymrzání. Z chorob se při vlhku může objevit hniloba kořenů nebo padlí, občas se na mladých výhonech vyskytují mšice a v teplých létech i svilušky.

Autor: Nikol | Revize: 12.1. 2026