Dřín velkoplodý 'Alosza' Cornus mas 'Alosza'

Detailní popis produktu

Dřín velkoplodý 'Alosza' - velmi ceněná raná odrůda dřínu obecného, která pochází z ukrajinské šlechtitelské školy a patří mezi nejžádanější žlutoplodé selekce pro přímý konzum i zpracování. Roste jako vitální, rozložitý keř nebo menší strom, který v dospělosti dosahuje výšky kolem 3 až 4 metrů. Vyznačuje se velmi dobrou mrazuvzdorností a vysokou odolností vůči suchu i chorobám, což z této odrůdy činí ideální plodinu pro ekologické pěstování bez nutnosti chemické ochrany. Listy jsou sytě zelené, oválné s výraznou žilnatinou a tvoří husté, zdravé olistění, které se na podzim barví do teplých žlutohnědých odstínů. Jako jeden z prvních poslů jara tato odrůda rozkvétá již v březnu záplavou drobných žlutých květů na holých větvích, které jsou nepostradatelným zdrojem potravy pro první včely. Hlavní předností jsou její výjimečné plody, které dozrávají velmi brzy, často již v první polovině srpna. Plody jsou velké, dosahují váhy kolem 5 gramů, mají charakteristický hruškovitý tvar a unikátní zářivě žlutou barvu, která je v plné zralosti téměř průsvitná. Chuť je vynikající, sladkokyselá, s jemným aroma a vysokým obsahem vitamínu C. Na rozdíl od běžných červených plodů působí tato žlutoplodá odrůda v zahradě velmi exoticky a plody jsou na keři velmi nápadné. Tato odrůda se uplatní především v užitkových zahradách a sadech jako spolehlivý a štědrý producent netradičního ovoce. Díky svému vzhledu však skvěle poslouží i v okrasných výsadbách nebo jako součást jedlých živých plotů.

Pěstování: Dřín je svými nároky řazen mezi teplomilné ovocné dřeviny vápenitých půd. Nejvíce mu vyhovují neutrální nebo slabě alkalické půdy, slunné otevřené polohy, jižní, jihovýchodní i jihozápadní svahy. Snese i sušší podmínky, protože hluboce zakořeňuje a umí si zajistit vláhu i v podmínkách s nerovnoměrně rozloženými srážkami. Pouze v době dozrávání plodů potřebuje více vláhy, což dle sezóny je od srpna do září. Je plně mrazuodolný v dřevě i květu. Můžeme jej úspěšně pěstovat do nadmořské výšky až 600 m. Chladné polohy, zejména polohy s častým výskytem mlhy mu příliš nevyhovují. Nesnáší také zastínění ani polostín.   Zejména po výsadbě v období formování pěstitelského tvaru vyžaduje hlubší řez. Při výsadbě keře se ponechá 3–5 hlavních větví, které se zakrátí přibližně o jednu třetinu až polovinu. Řez se opakuje první tři roky pěstování. Při výsadbě štěpovance je možné zapěstovat korunku s terminálem nebo bez něj (dutou korunu) podobným způsobem jako u jádrovin nebo peckovin. Protože dřín plodí na jednoletém obrostu, jehož produkce je přirozeně dostatečná, řez spočívá pouze v prosvětlování keře nebo koruny.   V lidovém léčitelství jsou dodnes dřínky doporučovány při trávicích potížích, především střevních problémech, jak akutních (jako jsou průjmy a břišní křeče), tak i chronických. Léčivé účinky plodů dřínu jsou známy už od starověku. Využitelné z tohoto hlediska jsou všechny části rostliny (kůra, kořeny, výhonky, plody). Kůra, kořeny či výhonky byly užívány například proti horečce. Plody je možné využít při střevních onemocněních. Léčiva vyrobená z listů, květů i plodů se dají využít při léčbě zažívacích problémů, chudokrevnosti, onemocnění jater nebo ledvin. Čerstvá zahuštěná šťáva získaná z plodů se využívá při léčbě cukrovky. Zahuštěná šťáva se v tradiční medicíně používá i při léčbě kožních onemocnění. Dužina plodů a olej získaný z pecek jsou využitelné na léčbu a regeneraci poškozených kožních tkání.   Dřínky lze kombinovat i s jinými, méně hodnotnými druhy ovoce. V jihozápadní Evropě se plody dřínů s oblibou zpracovávají do kompotů a zavařenin. Kulinárně zajímavé je použití dřínků do míchaných kompotů s brusinkami a hruškami jako přílohy ke zvěřině. Plody se také konzervují sušením nebo mražením. Sušenou mletou dužinou se rovněž sypou rožněná masa. Ze sušených dřínků se podobně jako z šípků připravuje chutný čaj. Z plodů se taktéž vyrábí chutný sirup s vysokým obsahem vitamínů. Ovoce lze nakládat do lihu, popřípadě z něj vyrábět víno nebo destilát.   Kromě vitamínů, antokyanů a fenolických látek obsahují plody dřínu i vysoké množství kyselin a pektinu, které mají vliv na želírovací schopnosti. Dřín se tak logicky již po staletí využívá pro přípravu marmelád, rosolu a kompotu. Při zpracování na potravinářské výrobky je většinou nutné přidávat dostatek cukru.

Autor: Kamila | Revize: 25. 2. 2026