Dřín velkoplodý 'Elegantní' - kontejner Cornus mas 'Elegantní'

Detailní popis produktu

Dřín velkoplodý 'Elegantní' - velmi oblíbená a spolehlivá odrůda dřínu obecného, která patří k nejstarším a nejlépe prověřeným velkoplodým selekcím. Vyniká především svým vyrovnaným růstem a vysokou úrodou. Roste jako středně bujný, rozložitý keř, který v dospělosti dosahuje výšky kolem 3 až 4 metrů. Díky tomu, že je tato odrůda dodávána v kontejneru, je možné ji vysazovat prakticky kdykoliv během vegetační sezóny, přičemž kontejnerované sazenice mají zajištěn rychlý a bezpečný nárůst díky neporušenému kořenovému systému. Listy jsou sytě zelené, široce oválné a tvoří hustý, zdravý habitus, který na podzim přechází do vínově červených až hnědých odstínů. Jako jedna z prvních dřevin rozkvétá tato odrůda již koncem února nebo v březnu záplavou drobných žlutých kvítků, které jsou důležitou pastvou pro první včely. Tato odrůda je ceněna pro svou vysokou mrazuvzdornost a schopnost plodit pravidelně i po tuhých zimách. Plody jsou hlavní předností a dozrávají obvykle v první polovině srpna. Jsou to středně velké, souměrné peckovice o váze kolem 4 až 5 gramů, které mají elegantní protáhlý tvar připomínající třešně. Barva plodů je v plné zralosti temně třešňově červená až černofialová. Dužina je šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky a má příjemnou, sladkokyselou, velmi osvěžující chuť s jemným aromatem. Plody této odrůdy neopadávají ihned po dozrání, což usnadňuje postupnou sklizeň. Tato odrůda se uplatní v každé užitkové zahradě, ale díky svému pěknému tvaru a časnému kvetení poslouží i jako okrasný prvek nebo součást volně rostoucích živých plotů.

Pěstování: Dřín je svými nároky řazen mezi teplomilné ovocné dřeviny vápenitých půd. Nejvíce mu vyhovují neutrální nebo slabě alkalické půdy, slunné otevřené polohy, jižní, jihovýchodní i jihozápadní svahy. Snese i sušší podmínky, protože hluboce zakořeňuje a umí si zajistit vláhu i v podmínkách s nerovnoměrně rozloženými srážkami. Pouze v době dozrávání plodů potřebuje více vláhy, což dle sezóny je od srpna do září. Je plně mrazuodolný v dřevě i květu. Můžeme jej úspěšně pěstovat do nadmořské výšky až 600 m. Chladné polohy, zejména polohy s častým výskytem mlhy mu příliš nevyhovují. Nesnáší také zastínění ani polostín.  Zejména po výsadbě v období formování pěstitelského tvaru vyžaduje hlubší řez. Při výsadbě keře se ponechá 3–5 hlavních větví, které se zakrátí přibližně o jednu třetinu až polovinu. Řez se opakuje první tři roky pěstování. Při výsadbě štěpovance je možné zapěstovat korunku s terminálem nebo bez něj (dutou korunu) podobným způsobem jako u jádrovin nebo peckovin. Protože dřín plodí na jednoletém obrostu, jehož produkce je přirozeně dostatečná, řez spočívá pouze v prosvětlování keře nebo koruny.   V lidovém léčitelství jsou dodnes dřínky doporučovány při trávicích potížích, především střevních problémech, jak akutních (jako jsou průjmy a břišní křeče), tak i chronických. Léčivé účinky plodů dřínu jsou známy už od starověku. Využitelné z tohoto hlediska jsou všechny části rostliny (kůra, kořeny, výhonky, plody). Kůra, kořeny či výhonky byly užívány například proti horečce. Plody je možné využít při střevních onemocněních. Léčiva vyrobená z listů, květů i plodů se dají využít při léčbě zažívacích problémů, chudokrevnosti, onemocnění jater nebo ledvin. Čerstvá zahuštěná šťáva získaná z plodů se využívá při léčbě cukrovky. Zahuštěná šťáva se v tradiční medicíně používá i při léčbě kožních onemocnění. Dužina plodů a olej získaný z pecek jsou využitelné na léčbu a regeneraci poškozených kožních tkání.   Dřínky lze kombinovat i s jinými, méně hodnotnými druhy ovoce. V jihozápadní Evropě se plody dřínů s oblibou zpracovávají do kompotů a zavařenin. Kulinárně zajímavé je použití dřínků do míchaných kompotů s brusinkami a hruškami jako přílohy ke zvěřině. Plody se také konzervují sušením nebo mražením. Sušenou mletou dužinou se rovněž sypou rožněná masa. Ze sušených dřínků se podobně jako z šípků připravuje chutný čaj. Z plodů se taktéž vyrábí chutný sirup s vysokým obsahem vitamínů. Ovoce lze nakládat do lihu, popřípadě z něj vyrábět víno nebo destilát.   Kromě vitamínů, antokyanů a fenolických látek obsahují plody dřínu i vysoké množství kyselin a pektinu, které mají vliv na želírovací schopnosti. Dřín se tak logicky již po staletí využívá pro přípravu marmelád, rosolu a kompotu. Při zpracování na potravinářské výrobky je většinou nutné přidávat dostatek cukru.

Autor: Kamila | Revize: 25. 2. 2026