Dřín velkoplodý 'Grenadier' - kontejner Cornus mas 'Grenadier'

Detailní popis produktu

Dřín velkoplodý 'Grenadier' - patří mezi velkoplodé odrůdy dřínu vyšlechtěné ve východní Evropě a v zahradách vyniká spolehlivým nasazováním plodů i v chladnějším klimatu. Vzrůst bývá středně silný, zpravidla tvoří vícekmenný keř až menší strom s rozložitou kulovitou korunou přibližně 3–4 m vysokou a podobně širokou. Ještě před rašením listů se v únoru až březnu objevují drobné žluté květy v kulovitých okolících, které jsou významným zdrojem pylu pro časně aktivní včely. Listy jsou eliptické, v létě leskle zelené a na podzim se zbarvují do žlutooranžových až načervenalých tónů. Plodem je podlouhle oválná peckovice, při zralosti tmavě červená, obvykle kolem 2 cm dlouhá. Dozrává postupně od srpna do září a chuť se posouvá od výrazně navinulé k plnější, sladší aromatice. Dužnina se u dřínu cení pro obsah vitaminu C, antokyanů, polyfenolů, pektinů a iridoidů, proto se plody tradičně využívají čerstvé i na šťávy, sirupy, džemy, sušení nebo ovocné omáčky. V kompozici se uplatní jako jedlá solitéra, v přírodně pojatém sadu i v jedlém živém plotu spolu s lískou, muchovníkem nebo rakytníkem.

Pěstování: Dřín je svými nároky řazen mezi teplomilné ovocné dřeviny vápenitých půd. Nejvíce mu vyhovují neutrální nebo slabě alkalické půdy, slunné otevřené polohy, jižní, jihovýchodní i jihozápadní svahy. Snese i sušší podmínky, protože hluboce zakořeňuje a umí si zajistit vláhu i v podmínkách s nerovnoměrně rozloženými srážkami. Pouze v době dozrávání plodů potřebuje více vláhy, což dle sezóny je od srpna do září. Je plně mrazuodolný v dřevě i květu. Můžeme jej úspěšně pěstovat do nadmořské výšky až 600 m. Chladné polohy, zejména polohy s častým výskytem mlhy mu příliš nevyhovují. Nesnáší také zastínění ani polostín. Zejména po výsadbě v období formování pěstitelského tvaru vyžaduje hlubší řez. Při výsadbě keře se ponechá 3–5 hlavních větví, které se zakrátí přibližně o jednu třetinu až polovinu. Řez se opakuje první tři roky pěstování. Při výsadbě štěpovance je možné zapěstovat korunku s terminálem nebo bez něj (dutou korunu) podobným způsobem jako u jádrovin nebo peckovin. Protože dřín plodí na jednoletém obrostu, jehož produkce je přirozeně dostatečná, řez spočívá pouze v prosvětlování keře nebo koruny. V lidovém léčitelství jsou dodnes dřínky doporučovány při trávicích potížích, především střevních problémech, jak akutních (jako jsou průjmy a břišní křeče), tak i chronických. Léčivé účinky plodů dřínu jsou známy už od starověku. Využitelné z tohoto hlediska jsou všechny části rostliny (kůra, kořeny, výhonky, plody). Kůra, kořeny či výhonky byly užívány například proti horečce. Plody je možné využít při střevních onemocněních. Léčiva vyrobená z listů, květů i plodů se dají využít při léčbě zažívacích problémů, chudokrevnosti, onemocnění jater nebo ledvin. Čerstvá zahuštěná šťáva získaná z plodů se využívá při léčbě cukrovky. Zahuštěná šťáva se v tradiční medicíně používá i při léčbě kožních onemocnění. Dužina plodů a olej získaný z pecek jsou využitelné na léčbu a regeneraci poškozených kožních tkání. Dřínky lze kombinovat i s jinými, méně hodnotnými druhy ovoce. V jihozápadní Evropě se plody dřínů s oblibou zpracovávají do kompotů a zavařenin. Kulinárně zajímavé je použití dřínků do míchaných kompotů s brusinkami a hruškami jako přílohy ke zvěřině. Plody se také konzervují sušením nebo mražením. Sušenou mletou dužinou se rovněž sypou rožněná masa. Ze sušených dřínků se podobně jako z šípků připravuje chutný čaj. Z plodů se taktéž vyrábí chutný sirup s vysokým obsahem vitamínů. Ovoce lze nakládat do lihu, popřípadě z něj vyrábět víno nebo destilát. Kromě vitamínů, antokyanů a fenolických látek obsahují plody dřínu i vysoké množství kyselin a pektinu, které mají vliv na želírovací schopnosti. Dřín se tak logicky již po staletí využívá pro přípravu marmelád, rosolu a kompotu. Při zpracování na potravinářské výrobky je většinou nutné přidávat dostatek cukru.

Autor: Nikol | Revize: 18.2. 2026