Dřín velkoplodý 'Kasanlak' Cornus mas 'Kasanlak'

Detailní popis produktu

Dřín velkoplodý 'Kasanlak' - jedna z nejoblíbenějších a nejproduktivnějších odrůd dřínu obecného, která své jméno i původ odvozuje od bulharského města Kazanlak, proslulého pěstováním růží a ovoce. Roste velmi vitálně jako silný, rozložitý keř nebo vícekmenný strom, který v dospělosti může dosáhnout výšky 4 až 5 metrů. Patří k velmi dlouhověkým a nenáročným dřevinám, které v zahradě spolehlivě plodí po desítky let. Listy jsou sytě zelené, s typickým leskem a výrazným žilkováním, což dodává rostlině zdravý a hustý vzhled. Tato odrůda je známá svou časnou dobou květu – již v březnu se keř obaluje miliony drobných žlutých kvítků, které patří k první nektarové pastvě včel a vytvářejí v zahradě zářivý jarní aspekt. Plody jsou skutečným lákadlem pro každého pěstitele. Jsou mimořádně velké (váží v průměru 5 až 6 gramů), mají protáhlý, hruškovitý až lahvovitý tvar a v plné zralosti se barví do sytě tmavě červené až mahagonové barvy. Dozrávají od konce srpna do poloviny září. Dužina je masitá, šťavnatá a má výraznou, ušlechtile sladkokyselou chuť s typickým dřínovým aroma. Tato odrůda se vyznačuje vysokou a pravidelnou plodností, přičemž plody po dozrání velmi dobře drží na větvích. Tato odrůda se uplatní především v užitkových výsadbách a sadech, kde je ceněna pro vysokou výtěžnost a kvalitu plodů. Zároveň je však díky své velikosti a struktuře ideální jako solitérní prvek nebo jako součást neprostupných, volně rostoucích živých plotů s jedlými plody. Je velmi odolná vůči mrazu, suchu i městskému znečištění. Plody jsou vynikající pro všestranné zpracování – od výroby džemů a kompotů až po sušení nebo přípravu vyhlášených dřínových omáček k masu.

Pěstování: Dřín je svými nároky řazen mezi teplomilné ovocné dřeviny vápenitých půd. Nejvíce mu vyhovují neutrální nebo slabě alkalické půdy, slunné otevřené polohy, jižní, jihovýchodní i jihozápadní svahy. Snese i sušší podmínky, protože hluboce zakořeňuje a umí si zajistit vláhu i v podmínkách s nerovnoměrně rozloženými srážkami. Pouze v době dozrávání plodů potřebuje více vláhy, což dle sezóny je od srpna do září. Je plně mrazuodolný v dřevě i květu. Můžeme jej úspěšně pěstovat do nadmořské výšky až 600 m. Chladné polohy, zejména polohy s častým výskytem mlhy mu příliš nevyhovují. Nesnáší také zastínění ani polostín. Zejména po výsadbě v období formování pěstitelského tvaru vyžaduje hlubší řez. Při výsadbě keře se ponechá 3–5 hlavních větví, které se zakrátí přibližně o jednu třetinu až polovinu. Řez se opakuje první tři roky pěstování. Při výsadbě štěpovance je možné zapěstovat korunku s terminálem nebo bez něj (dutou korunu) podobným způsobem jako u jádrovin nebo peckovin. Protože dřín plodí na jednoletém obrostu, jehož produkce je přirozeně dostatečná, řez spočívá pouze v prosvětlování keře nebo koruny.   V lidovém léčitelství jsou dodnes dřínky doporučovány při trávicích potížích, především střevních problémech, jak akutních (jako jsou průjmy a břišní křeče), tak i chronických. Léčivé účinky plodů dřínu jsou známy už od starověku. Využitelné z tohoto hlediska jsou všechny části rostliny (kůra, kořeny, výhonky, plody). Kůra, kořeny či výhonky byly užívány například proti horečce. Plody je možné využít při střevních onemocněních. Léčiva vyrobená z listů, květů i plodů se dají využít při léčbě zažívacích problémů, chudokrevnosti, onemocnění jater nebo ledvin. Čerstvá zahuštěná šťáva získaná z plodů se využívá při léčbě cukrovky. Zahuštěná šťáva se v tradiční medicíně používá i při léčbě kožních onemocnění. Dužina plodů a olej získaný z pecek jsou využitelné na léčbu a regeneraci poškozených kožních tkání.   Dřínky lze kombinovat i s jinými, méně hodnotnými druhy ovoce. V jihozápadní Evropě se plody dřínů s oblibou zpracovávají do kompotů a zavařenin. Kulinárně zajímavé je použití dřínků do míchaných kompotů s brusinkami a hruškami jako přílohy ke zvěřině. Plody se také konzervují sušením nebo mražením. Sušenou mletou dužinou se rovněž sypou rožněná masa. Ze sušených dřínků se podobně jako z šípků připravuje chutný čaj. Z plodů se taktéž vyrábí chutný sirup s vysokým obsahem vitamínů. Ovoce lze nakládat do lihu, popřípadě z něj vyrábět víno nebo destilát.   Kromě vitamínů, antokyanů a fenolických látek obsahují plody dřínu i vysoké množství kyselin a pektinu, které mají vliv na želírovací schopnosti. Dřín se tak logicky již po staletí využívá pro přípravu marmelád, rosolu a kompotu. Při zpracování na potravinářské výrobky je většinou nutné přidávat dostatek cukru.

Autor: Kamila | Revize: 25. 2. 2026