Dřín velkoplodý 'Pioneer' - kontejner Cornus mas 'Pioneer'

Detailní popis produktu

Dřín velkoplodý 'Pioneer' - populární odrůda dřínu obecného, která byla vyšlechtěna v USA a je známá svými velkými, chutnými plody. Odrůda 'Pioneer' se v zahraničních katalozích uvádí také jako 'Lukjanowskij' a bývá spojována s ukrajinskými sbírkami, odkud byla podle pěstitelských popisů uvolněna v roce 1975. Habitus je středně silný, nejčastěji vícekmenný keř až menší strom se široce rozložitou korunou přibližně 3–5 m vysokou a 3–4 m širokou. Velmi brzy na jaře, obvykle v únoru až březnu, se na holých větvích otevírají drobné žluté okolíky, které poskytují pyl prvním opylovačům. Listy jsou vstřícné, eliptické, v létě sytě zelené a na podzim se vybarvují do žlutých až červenopurpurových tónů. Plody jsou podlouhle hruškovité peckovice dlouhé zhruba 3–4 cm, při zralosti leskle tmavě červené, obvykle 5,5–6 g, se šťavnatou dužninou a sladkokyselou aromatikou. V kuchyni se uplatní čerstvé i na šťávy, sirupy, džemy, ovocné omáčky, kompoty a sušení. Dužnina přirozeně obsahuje vitamin C, polyfenoly, antokyany a pektiny, proto se dřínky tradičně využívají jako ovoce pro pestrý jídelníček. V zahradě se odrůda hodí jako jedlá solitéra, do přírodně pojatého sadu i do jedlého živého plotu.

Pěstování: Dřín je svými nároky řazen mezi teplomilné ovocné dřeviny vápenitých půd. Nejvíce mu vyhovují neutrální nebo slabě alkalické půdy, slunné otevřené polohy, jižní, jihovýchodní i jihozápadní svahy. Snese i sušší podmínky, protože hluboce zakořeňuje a umí si zajistit vláhu i v podmínkách s nerovnoměrně rozloženými srážkami. Pouze v době dozrávání plodů potřebuje více vláhy, což dle sezóny je od srpna do září. Je plně mrazuvzdorný v dřevě i květu. Můžeme jej úspěšně pěstovat do nadmořské výšky až 600 m. Chladné polohy, zejména polohy s častým výskytem mlhy mu příliš nevyhovují. Nesnáší také zastínění ani polostín.   Zejména po výsadbě v období formování pěstitelského tvaru vyžaduje hlubší řez. Při výsadbě keře se ponechá 3–5 hlavních větví, které se zakrátí přibližně o jednu třetinu až polovinu. Řez se opakuje první tři roky pěstování. Při výsadbě štěpovance je možné zapěstovat korunku s terminálem nebo bez něj (dutou korunu) podobným způsobem jako u jádrovin nebo peckovin. Protože dřín plodí na jednoletém obrostu, jehož produkce je přirozeně dostatečná, řez spočívá pouze v prosvětlování keře nebo koruny.   V lidovém léčitelství jsou dodnes dřínky doporučovány při trávicích potížích, především střevních problémech, jak akutních (jako jsou průjmy a břišní křeče), tak i chronických. Léčivé účinky plodů dřínu jsou známy už od starověku. Využitelné z tohoto hlediska jsou všechny části rostliny (kůra, kořeny, výhonky, plody). Kůra, kořeny či výhonky byly užívány například proti horečce. Plody je možné využít při střevních onemocněních. Léčiva vyrobená z listů, květů i plodů se dají využít při léčbě zažívacích problémů, chudokrevnosti, onemocnění jater nebo ledvin. Čerstvá zahuštěná šťáva získaná z plodů se využívá při léčbě cukrovky. Zahuštěná šťáva se v tradiční medicíně používá i při léčbě kožních onemocnění. Dužina plodů a olej získaný z pecek jsou využitelné na léčbu a regeneraci poškozených kožních tkání.   Dřínky lze kombinovat i s jinými, méně hodnotnými druhy ovoce. V jihozápadní Evropě se plody dřínů s oblibou zpracovávají do kompotů a zavařenin. Kulinárně zajímavé je použití dřínku do míchaných kompotů s brusinkami a hruškami jako přílohy ke zvěřině. Plody se také konzervují sušením nebo mražením. Sušenou mletou dužinou se rovněž sypou rožněná masa. Ze sušených dřínku se podobně jako z šípků připravuje chutný čaj. Z plodů se taktéž vyrábí chutný sirup s vysokým obsahem vitamínů. Ovoce lze nakládat do lihu, popřípadě z něj vyrábět víno nebo destilát.   Kromě vitamínů, antokyanů a fenolických látek obsahují plody dřínu i vysoké množství kyselin a pektinu, které mají vliv na želírovací schopnosti. Dřín se tak logicky již po staletí využívá pro přípravu marmelád, rosolu a kompotu. Při zpracování na potravinářské výrobky je většinou nutné přidávat dostatek cukru.

Autor: Nikol | Revize: 18.2. 2026