Dřín velkoplodý 'Priorski' - kontejner Cornus mas 'Priorski'

Detailní popis produktu

Dřín velkoplodý 'Priorski' - patří mezi ovocné formy dřínu obecného, dlouhověké dřeviny původem z jihu Evropy a jihozápadní Asie, která v přírodě roste na světlých stráních a okrajích lesů, často na vápnitých podkladech. V zahradě vytváří hustý, rozložitý keř až menší strom bez trnů, s jemně lesklými, vejčitými listy, které se na podzim vybarvují do žlutých až oranžových tónů. Už na konci zimy a na začátku jara, obvykle v březnu až dubnu, se na holých větvích otevírají drobné žluté květy v okolících a poskytují časnou pastvu pro opylovače. Odrůda 'Priorski' je ceněná pro velkoplodé, oválné dřínky zbarvené do sytě červené, které dozrávají na přelomu srpna a září. Plody mívají průměrnou hmotnost kolem 3,5 g a při plné zralosti bývá obsah cukrů zhruba 14 %, takže chuť působí vyváženě sladkokysele. Dužnina je šťavnatá a aromatická, hodí se k přímé konzumaci i na džemy, šťávy, sirupy, kompoty nebo ovocná vína. Dřínky přirozeně obsahují vitamín C a řadu barviv a tříslovin, proto se tradičně používají i v domácí kuchyni a lidovém zpracování bez přehnaných zdravotních tvrzení. Pro vyšší a pravidelnější nasazení plodů se v blízkosti uplatní ještě druhá odrůda dřínu, například 'Pioneer' nebo 'Wydubietskij', protože křížové opylení obvykle zvyšuje výnos.

Pěstování: Dřín je svými nároky řazen mezi teplomilné ovocné dřeviny vápenitých půd. Nejvíce mu vyhovují neutrální nebo slabě alkalické půdy, slunné otevřené polohy, jižní, jihovýchodní i jihozápadní svahy. Snese i sušší podmínky, protože hluboce zakořeňuje a umí si zajistit vláhu i v podmínkách s nerovnoměrně rozloženými srážkami. Pouze v době dozrávání plodů potřebuje více vláhy, což dle sezóny je od srpna do září. Je plně mrazuodolný v dřevě i květu. Můžeme jej úspěšně pěstovat do nadmořské výšky až 600 m. Chladné polohy, zejména polohy s častým výskytem mlhy mu příliš nevyhovují. Nesnáší také zastínění ani polostín.  Zejména po výsadbě v období formování pěstitelského tvaru vyžaduje hlubší řez. Při výsadbě keře se ponechá 3–5 hlavních větví, které se zakrátí přibližně o jednu třetinu až polovinu. Řez se opakuje první tři roky pěstování. Při výsadbě štěpovance je možné zapěstovat korunku s terminálem nebo bez něj (dutou korunu) podobným způsobem jako u jádrovin nebo peckovin. Protože dřín plodí na jednoletém obrostu, jehož produkce je přirozeně dostatečná, řez spočívá pouze v prosvětlování keře nebo koruny.   V lidovém léčitelství jsou dodnes dřínky doporučovány při trávicích potížích, především střevních problémech, jak akutních (jako jsou průjmy a břišní křeče), tak i chronických. Léčivé účinky plodů dřínu jsou známy už od starověku. Využitelné z tohoto hlediska jsou všechny části rostliny (kůra, kořeny, výhonky, plody). Kůra, kořeny či výhonky byly užívány například proti horečce. Plody je možné využít při střevních onemocněních. Léčiva vyrobená z listů, květů i plodů se dají využít při léčbě zažívacích problémů, chudokrevnosti, onemocnění jater nebo ledvin. Čerstvá zahuštěná šťáva získaná z plodů se využívá při léčbě cukrovky. Zahuštěná šťáva se v tradiční medicíně používá i při léčbě kožních onemocnění. Dužina plodů a olej získaný z pecek jsou využitelné na léčbu a regeneraci poškozených kožních tkání.   Dřínky lze kombinovat i s jinými, méně hodnotnými druhy ovoce. V jihozápadní Evropě se plody dřínů s oblibou zpracovávají do kompotů a zavařenin. Kulinárně zajímavé je použití dřínků do míchaných kompotů s brusinkami a hruškami jako přílohy ke zvěřině. Plody se také konzervují sušením nebo mražením. Sušenou mletou dužinou se rovněž sypou rožněná masa. Ze sušených dřínků se podobně jako z šípků připravuje chutný čaj. Z plodů se taktéž vyrábí chutný sirup s vysokým obsahem vitamínů. Ovoce lze nakládat do lihu, popřípadě z něj vyrábět víno nebo destilát.   Kromě vitamínů, antokyanů a fenolických látek obsahují plody dřínu i vysoké množství kyselin a pektinu, které mají vliv na želírovací schopnosti. Dřín se tak logicky již po staletí využívá pro přípravu marmelád, rosolu a kompotu. Při zpracování na potravinářské výrobky je většinou nutné přidávat dostatek cukru.

Autor: Kristýna | Revize: 19.02. 2026