Dřín velkoplodý 'Shumen' Cornus mas 'Shumen'

Detailní popis produktu

Dřín velkoplodý 'Shumen' - pochází z Bulharska a navazuje na místní velkoplodou odrůdu Šumenski prodălgovat, registrovanou v roce 1983. Roste jako vzpřímený, hustší keř až menší strom a v dospělosti běžně dorůstá přibližně 3–5 m na výšku a 3–4 m do šířky. Ještě před rašením listů, zpravidla v únoru až březnu, se větve pokrývají množstvím drobných žlutých květů v okolících. Patří k časným zdrojům pylu a nektaru pro včely. Plody jsou velké, protáhlé, obvykle váží přibližně 8–10 g a v plné zralosti mají sytě až tmavě červenou barvu. Dužina je masitá, šťavnatá, aromatická a příjemně sladkokyselá. Dřínky dozrávají od konce srpna do první poloviny září a nejlepší chuť získávají po úplném vyzrání a změknutí. Hodí se k přímé konzumaci i na džemy, rosoly, kompoty, sirupy, šťávy nebo sušení. V zahradě se uplatní jako ovocný solitér, součást jedlé zahrady, volně rostoucího živého plotu nebo přírodně laděné výsadby. Odrůda je částečně samosprašná, pro pravidelnější násadu je vhodná další odrůda dřínu se shodným termínem kvetení, například 'Devín', 'Titus' nebo 'Jolico'.

Pěstování: Dřín je svými nároky řazen mezi teplomilné ovocné dřeviny vápenitých půd. Nejvíce mu vyhovují neutrální nebo slabě alkalické půdy, slunné otevřené polohy, jižní, jihovýchodní i jihozápadní svahy. Snese i sušší podmínky, protože hluboce zakořeňuje a umí si zajistit vláhu i v podmínkách s nerovnoměrně rozloženými srážkami. Pouze v době dozrávání plodů potřebuje více vláhy, což dle sezóny je od srpna do září. Je plně mrazuodolný v dřevě i květu. Můžeme jej úspěšně pěstovat do nadmořské výšky až 600 m. Chladné polohy, zejména polohy s častým výskytem mlhy mu příliš nevyhovují. Nesnáší také zastínění ani polostín. Zejména po výsadbě v období formování pěstitelského tvaru vyžaduje hlubší řez. Při výsadbě keře se ponechá 3–5 hlavních větví, které se zakrátí přibližně o jednu třetinu až polovinu. Řez se opakuje první tři roky pěstování. Při výsadbě štěpovance je možné zapěstovat korunku s terminálem nebo bez něj (dutou korunu) podobným způsobem jako u jádrovin nebo peckovin. Protože dřín plodí na jednoletém obrostu, jehož produkce je přirozeně dostatečná, řez spočívá pouze v prosvětlování keře nebo koruny. V lidovém léčitelství jsou dodnes dřínky doporučovány při trávicích potížích, především střevních problémech, jak akutních (jako jsou průjmy a břišní křeče), tak i chronických. Léčivé účinky plodů dřínu jsou známy už od starověku. Využitelné z tohoto hlediska jsou všechny části rostliny (kůra, kořeny, výhonky, plody). Kůra, kořeny či výhonky byly užívány například proti horečce. Plody je možné využít při střevních onemocněních. Léčiva vyrobená z listů, květů i plodů se dají využít při léčbě zažívacích problémů, chudokrevnosti, onemocnění jater nebo ledvin. Čerstvá zahuštěná šťáva získaná z plodů se využívá při léčbě cukrovky. Zahuštěná šťáva se v tradiční medicíně používá i při léčbě kožních onemocnění. Dužina plodů a olej získaný z pecek jsou využitelné na léčbu a regeneraci poškozených kožních tkání. Dřínky lze kombinovat i s jinými, méně hodnotnými druhy ovoce. V jihozápadní Evropě se plody dřínů s oblibou zpracovávají do kompotů a zavařenin. Kulinárně zajímavé je použití dřínků do míchaných kompotů s brusinkami a hruškami jako přílohy ke zvěřině. Plody se také konzervují sušením nebo mražením. Sušenou mletou dužinou se rovněž sypou rožněná masa. Ze sušených dřínků se podobně jako z šípků připravuje chutný čaj. Z plodů se taktéž vyrábí chutný sirup s vysokým obsahem vitamínů. Ovoce lze nakládat do lihu, popřípadě z něj vyrábět víno nebo destilát. Kromě vitamínů, antokyanů a fenolických látek obsahují plody dřínu i vysoké množství kyselin a pektinu, které mají vliv na želírovací schopnosti. Dřín se tak logicky již po staletí využívá pro přípravu marmelád, rosolu a kompotu. Při zpracování na potravinářské výrobky je většinou nutné přidávat dostatek cukru.

Autor: Kristýna | Revize: 11.08. 2026