Dřín velkoplodý 'Szafer' - kontejner Cornus mas 'Szafer'

Detailní popis produktu

Dřín velkoplodý 'Szafer' - polská ovocná odrůda dřínu obecného, vyšlechtěná v prostředí Arboreta Bolestraszyce, kde se dlouhodobě shromažďují a hodnotí velkoplodé selekce. Tvoří vícekmenný keř až menší strom se široce kuželovitou korunou, v zahradách obvykle 3–5 m vysoký a 3–4 m široký. Koncem zimy, nejčastěji v únoru až březnu, rozkvétá na bezlistých výhonech drobnými žlutými okolíky, které jsou vyhledávané opylovači. Plody jsou hruškovité, tmavě červené, až 7,2 g, dužnina je šťavnatá a aromatická. Obsah cukrů se v literatuře uvádí okolo 14–16 %, kyseliny přibližně 2,4 %, proto chuť působí sladce s živou ovocnou kyselinkou. Odrůda je ceněná tím, že zralé plody na keři dlouho drží a sklizeň se může rozložit do několika týdnů. Využití je univerzální: přímý konzum, džemy, kompoty, šťávy i likéry, přičemž vyšší podíl pektinů napomáhá přirozenému želírování. Listy jsou široce vejčité, v létě sytě zelené a na podzim přecházejí do žlutých až purpurových odstínů. Starší kmeny mohou být šupinatě odlupčivé a zvýrazní zimní siluetu. Plody se obvykle sklízí od konce srpna do září, podle průběhu léta i do začátku října. V době plné zralosti změknou a snadno se oddělují, proto se sklizeň často provádí opakovaně.

Pěstování: Dřín je svými nároky řazen mezi teplomilné ovocné dřeviny vápenitých půd. Nejvíce mu vyhovují neutrální nebo slabě alkalické půdy, slunné otevřené polohy, jižní, jihovýchodní i jihozápadní svahy. Snese i sušší podmínky, protože hluboce zakořeňuje a umí si zajistit vláhu i v podmínkách s nerovnoměrně rozloženými srážkami. Pouze v době dozrávání plodů potřebuje více vláhy, což dle sezóny je od srpna do září. Je plně mrazuodolný v dřevě i květu. Můžeme jej úspěšně pěstovat do nadmořské výšky až 600 m. Chladné polohy, zejména polohy s častým výskytem mlhy mu příliš nevyhovují. Nesnáší také zastínění ani polostín.  Zejména po výsadbě v období formování pěstitelského tvaru vyžaduje hlubší řez. Při výsadbě keře se ponechá 3–5 hlavních větví, které se zakrátí přibližně o jednu třetinu až polovinu. Řez se opakuje první tři roky pěstování. Při výsadbě štěpovance je možné zapěstovat korunku s terminálem nebo bez něj (dutou korunu) podobným způsobem jako u jádrovin nebo peckovin. Protože dřín plodí na jednoletém obrostu, jehož produkce je přirozeně dostatečná, řez spočívá pouze v prosvětlování keře nebo koruny.   V lidovém léčitelství jsou dodnes dřínky doporučovány při trávicích potížích, především střevních problémech, jak akutních (jako jsou průjmy a břišní křeče), tak i chronických. Léčivé účinky plodů dřínu jsou známy už od starověku. Využitelné z tohoto hlediska jsou všechny části rostliny (kůra, kořeny, výhonky, plody). Kůra, kořeny či výhonky byly užívány například proti horečce. Plody je možné využít při střevních onemocněních. Léčiva vyrobená z listů, květů i plodů se dají využít při léčbě zažívacích problémů, chudokrevnosti, onemocnění jater nebo ledvin. Čerstvá zahuštěná šťáva získaná z plodů se využívá při léčbě cukrovky. Zahuštěná šťáva se v tradiční medicíně používá i při léčbě kožních onemocnění. Dužina plodů a olej získaný z pecek jsou využitelné na léčbu a regeneraci poškozených kožních tkání.   Dřínky lze kombinovat i s jinými, méně hodnotnými druhy ovoce. V jihozápadní Evropě se plody dřínů s oblibou zpracovávají do kompotů a zavařenin. Kulinárně zajímavé je použití dřínků do míchaných kompotů s brusinkami a hruškami jako přílohy ke zvěřině. Plody se také konzervují sušením nebo mražením. Sušenou mletou dužinou se rovněž sypou rožněná masa. Ze sušených dřínků se podobně jako z šípků připravuje chutný čaj. Z plodů se taktéž vyrábí chutný sirup s vysokým obsahem vitamínů. Ovoce lze nakládat do lihu, popřípadě z něj vyrábět víno nebo destilát.   Kromě vitamínů, antokyanů a fenolických látek obsahují plody dřínu i vysoké množství kyselin a pektinu, které mají vliv na želírovací schopnosti. Dřín se tak logicky již po staletí využívá pro přípravu marmelád, rosolu a kompotu. Při zpracování na potravinářské výrobky je většinou nutné přidávat dostatek cukru.

Autor: Kristýna | Revize: 18.02. 2026