Dřín velkoplodý 'Jantarnyj' Cornus mas ´Jantarnyj´

Detailní popis produktu

Dřín velkoplodý 'Jantarnyj' - unikátní a vizuálně naprosto podmanivá odrůda dřínu obecného, která je pojmenována podle své největší přednosti – plodů s barvou vzácného jantaru. Roste jako středně bujný, rozložitý keř nebo menší strom s kulovitou korunou, dosahující v dospělosti výšky kolem 3 až 4 metrů. Tato odrůda je vysoce ceněna nejen pro svou produkční schopnost, ale také pro mimořádný dekorativní vzhled v době dozrávání plodů. Listy jsou sytě zelené, široce eliptické a vytvářejí bohaté, zdravé olistění, které v letních měsících tvoří krásný kontrast k dozrávajícímu ovoci. Podobně jako ostatní dříny, i tato odrůda vykvétá velmi brzy na jaře, často již v březnu, kdy jsou holé větve doslova obaleny drobnými žlutými květy v okolících, které do zahrady lákají první opylovače. Plody jsou skutečným unikátem. Dozrávají od konce srpna do poloviny září a v plné zralosti mají zářivě žlutou až zlatavou barvu. Pokud plody prosvítí slunce, vypadají skutečně jako kousky broušeného jantaru. Jsou středně velké, dosahují váhy 3,5 až 4,5 gramu, a mají jemně protáhlý, hruškovitý tvar. Dužina je šťavnatá, jemná a v porovnání s červenými odrůdami je výrazně sladší a méně trpká. Plody mají tendenci při plném dozrání opadávat, což je jasným signálem pro zahájení sklizně. Tato odrůda se uplatní především v užitkových zahradách, kde pěstitelé hledají chuťovou pestrost, ale díky své barevné neobvyklosti je skvělou volbou i pro okrasné výsadby. Žluté plody v kombinaci se zeleným listím působí velmi svěžím dojmem.

Pěstování: Dřín je svými nároky řazen mezi teplomilné ovocné dřeviny vápenitých půd. Nejvíce mu vyhovují neutrální nebo slabě alkalické půdy, slunné otevřené polohy, jižní, jihovýchodní i jihozápadní svahy. Snese i sušší podmínky, protože hluboce zakořeňuje a umí si zajistit vláhu i v podmínkách s nerovnoměrně rozloženými srážkami. Pouze v době dozrávání plodů potřebuje více vláhy, což dle sezóny je od srpna do září. Je plně mrazuodolný v dřevě i květu. Můžeme jej úspěšně pěstovat do nadmořské výšky až 600 m. Chladné polohy, zejména polohy s častým výskytem mlhy mu příliš nevyhovují. Nesnáší také zastínění ani polostín. Zejména po výsadbě v období formování pěstitelského tvaru vyžaduje hlubší řez. Při výsadbě keře se ponechá 3–5 hlavních větví, které se zakrátí přibližně o jednu třetinu až polovinu. Řez se opakuje první tři roky pěstování. Při výsadbě štěpovance je možné zapěstovat korunku s terminálem nebo bez něj (dutou korunu) podobným způsobem jako u jádrovin nebo peckovin. Protože dřín plodí na jednoletém obrostu, jehož produkce je přirozeně dostatečná, řez spočívá pouze v prosvětlování keře nebo koruny.   V lidovém léčitelství jsou dodnes dřínky doporučovány při trávicích potížích, především střevních problémech, jak akutních (jako jsou průjmy a břišní křeče), tak i chronických. Léčivé účinky plodů dřínu jsou známy už od starověku. Využitelné z tohoto hlediska jsou všechny části rostliny (kůra, kořeny, výhonky, plody). Kůra, kořeny či výhonky byly užívány například proti horečce. Plody je možné využít při střevních onemocněních. Léčiva vyrobená z listů, květů i plodů se dají využít při léčbě zažívacích problémů, chudokrevnosti, onemocnění jater nebo ledvin. Čerstvá zahuštěná šťáva získaná z plodů se využívá při léčbě cukrovky. Zahuštěná šťáva se v tradiční medicíně používá i při léčbě kožních onemocnění. Dužina plodů a olej získaný z pecek jsou využitelné na léčbu a regeneraci poškozených kožních tkání.   Dřínky lze kombinovat i s jinými, méně hodnotnými druhy ovoce. V jihozápadní Evropě se plody dřínů s oblibou zpracovávají do kompotů a zavařenin. Kulinárně zajímavé je použití dřínků do míchaných kompotů s brusinkami a hruškami jako přílohy ke zvěřině. Plody se také konzervují sušením nebo mražením. Sušenou mletou dužinou se rovněž sypou rožněná masa. Ze sušených dřínků se podobně jako z šípků připravuje chutný čaj. Z plodů se taktéž vyrábí chutný sirup s vysokým obsahem vitamínů. Ovoce lze nakládat do lihu, popřípadě z něj vyrábět víno nebo destilát.   Kromě vitamínů, antokyanů a fenolických látek obsahují plody dřínu i vysoké množství kyselin a pektinu, které mají vliv na želírovací schopnosti. Dřín se tak logicky již po staletí využívá pro přípravu marmelád, rosolu a kompotu. Při zpracování na potravinářské výrobky je většinou nutné přidávat dostatek cukru.

Autor: Kamila | Revize: 25. 2. 2026