Dřín velkoplodý 'Variegata' Cornus mas ´Variegata'

Detailní popis produktu

Dřín velkoplodý 'Variegata' - jedinečná a sbírkově velmi cenná odrůda dřínu obecného, která v sobě mistrně spojuje užitkovou hodnotu velkoplodých dřínů s vysokou estetickou kvalitou. Roste o něco pomaleji než čistě zelenolisté typy, což z ní dělá ideální volbu i pro menší zahrady nebo jako výrazný barevný prvek v okrasných výsadbách. V dospělosti tvoří hustý, rozložitý keř o výšce kolem 2,5 až 3 metrů. To, co tuto odrůdu činí naprosto nepřehlédnutelnou, jsou její listy. Jsou sytě zelené s výrazným, nepravidelným krémově bílým až žlutobílým lemováním. Toto panšování je velmi stabilní a dodává keři světlý, téměř svítivý vzhled, který vynikne zejména v polostínu nebo před tmavým pozadím jehličnanů. Na podzim se listy často zbarvují do narůžovělých až purpurových odstínů, čímž vytvářejí další barevnou vlnu. Podobně jako ostatní dříny, i tato odrůda rozkvétá velmi brzy na jaře, obvykle v březnu, záplavou drobných žlutých květů. I přes svůj okrasný charakter je to plnohodnotná ovocná odrůda. Plody dozrávají v září, jsou středně velké až velké, oválné a mají zářivě červenou barvu. Chuť je typicky dřínová – osvěžující, sladkokyselá a bohatá na vitamín C. Tato odrůda se uplatní jako dominantní solitér v okrasné části zahrady, kde zastane funkci krásně kvetoucího i barevně listnatého keře, a zároveň poskytne úrodu zdravého ovoce.

Pěstování:  Dřín je svými nároky řazen mezi teplomilné ovocné dřeviny vápenitých půd. Nejvíce mu vyhovují neutrální nebo slabě alkalické půdy, slunné otevřené polohy, jižní, jihovýchodní i jihozápadní svahy. Snese i sušší podmínky, protože hluboce zakořeňuje a umí si zajistit vláhu i v podmínkách s nerovnoměrně rozloženými srážkami. Pouze v době dozrávání plodů potřebuje více vláhy, což dle sezóny je od srpna do září. Je plně mrazuvzdorný v dřevě i květu. Můžeme jej úspěšně pěstovat do nadmořské výšky až 600 m. Chladné polohy, zejména polohy s častým výskytem mlhy mu příliš nevyhovují. Nesnáší také zastínění ani polostín.  Zejména po výsadbě v období formování pěstitelského tvaru vyžaduje hlubší řez. Při výsadbě keře se ponechá 3–5 hlavních větví, které se zakráti přibližně o jednu třetinu až polovinu. Řez se opakuje první tři roky pěstování. Při výsadbě štěpovance je možné zapěstovat korunku s terminálem nebo bez něj (dutou korunu) podobným způsobem jako u jádrovin nebo peckovin. Protože dřín plodí na jednoletém obrostu, jehož produkce je přirozeně dostatečná, řez spočívá pouze v prosvětlování keře nebo koruny.   V lidovém léčitelství jsou dodnes dřínky doporučovány při trávicích potížích, především střevních problémech, jak akutních (jako jsou průjmy a břišní křeče), tak i chronických. Léčivé účinky plodů dřínu jsou známy už od starověku. Využitelné z tohoto hlediska jsou všechny části rostliny (kůra, kořeny, výhonky, plody). Kůra, kořeny či výhonky byly užívány například proti horečce. Plody je možné využít při střevních onemocněních. Léčiva vyrobená z listů, květů i plodů se dají využít při léčbě zažívacích problémů, chudokrevnosti, onemocnění jater nebo ledvin. Čerstvá zahuštěná šťáva získaná z plodů se využívá při léčbě cukrovky. Zahuštěná šťáva se v tradiční medicíně používá i při léčbě kožních onemocnění. Dužina plodů a olej získaný z pecek jsou využitelné na léčbu a regeneraci poškozených kožních tkání.  Dřínky lze kombinovat s jinými, méně hodnotnými druhy ovoce. V jihozápadní Evropě se plody dřínů s oblibou zpracovávají do kompotů a zavařenin. Kulinárně zajímavé je použití dřínku do míchaných kompotů s brusinkami a hruškami jako přílohy ke zvěřině. Plody se také konzervují sušením nebo mražením. Sušenou mletou dužinou se rovněž sypou rožněná masa. Ze sušených dřinku se podobně jako z šípků připravuje chutný čaj. Z plodů se taktéž vyrábí chutný sirup s vysokým obsahem vitamínů. Ovoce lze nakládat do lihu, popřípadě z něj vyrábět víno nebo destilát.   Kromě vitamínů, antokyanů a fenolických látek obsahují plody dřínu i vysoké množství kyselin a pektinu, které mají vliv na želírovací schopnosti. Dřín se tak logicky již po staletí využívá pro přípravu marmelád, rosolu a kompotu. Při zpracování na potravinářské výrobky je většinou nutné přidávat dostatek cukru.

Autor: Kamila | Revize: 25. 2. 2026