Dub bílý Quercus alba

Detailní popis produktu

Dub bílý - impozantní strom s velkou, rozložitou korunou a robustním kmenem, dorůstající výšky 25 metrů. Kůra je světle hnědá a odlupuje se v plochých deskách, přičemž se s věkem stromu prohlubuje rýhování kmene. Listy jsou podlouhle vejčité s dlouhou klínovitou bází, složené ze tří až šesti párů mělkých až hlubokých, poměrně úzkých laloků. Listy dubu bílého jsou typicky laločnaté a dosahují velikosti až 20 cm. Jsou výrazné svojí zářivostí, protože z vrchní strany jsou světle zelené, zatímco zespodu mají světle sivozelený odstín. Celkový dojem z dálky vytváří dojem stříbrného lesku. Kromě toho mají nově rašící listy neodolatelnou růžovočervenou barvu, což přidává zajímavý prvek do vizuálního dojmu tohoto krásného stromu. Na podzim získávají barvu od oranžové až po vínově červenou nebo hnědočervenou. Dub bílý je jedním z mála druhů dubu, jehož žaludy mají potravní využití. U původních amerických indiánů byly známé a používané. Kvalita žaludů může být mezi stromy různá, některé mají nižší obsah trpkých látek. Po tepelné úpravě jsou žaludy jedlé, využívají se k pečení, zahušťování nebo jako náhražka kávy. Pro lepší stravitelnost se žaludy stratifikují, což zvyšuje chuť a výživovou hodnotu. Vynikne skvěle jako solitéra v jakékoliv rozlehlejší zahradě.

Pěstování: Preferuje plné slunce, snesen je i lehký polostín, avšak s řidší korunou. Půda bývá nejvhodnější hlubší, živná a dobře odvodněná, od hlinitopísčité po hlinitou, bez dlouhodobého zamokření. Reakce se doporučuje mírně kyselá až neutrální, přibližně pH 5,0–6,8, vápenité podklady snáší hůře. Výsadba se provádí od března do listopadu mimo období mrazu a v prvních 2 sezonách je důležitá pravidelná zálivka, aby se kořenový systém dobře rozvinul. Po zakořenění strom obvykle zvládá přísušek lépe než trvale mokrá stanoviště, mulč z listovky nebo kůry pomáhá udržet rovnoměrnou vlhkost a chladnější půdní profil. Hnojení se volí střídmé, na jaře, u dobře založených stromů často není nutné. Řez se omezuje na výchovný řez v mládí a odstranění suchých větví, nejvhodnější je období vegetačního klidu. V dospělosti dorůstá nejčastěji 20–30 m a 15–25 m do šířky, pro alejovou výsadbu se uplatní rozestup přibližně 8–12 m. Mrazuvzdornost vyzrálých stromů se udává zhruba do −30 až −34 °C, mladé výsadby mohou v holomrazech ocenit ochranu kořenového prostoru. Z chorob se mohou objevit padlí a václavka, ze škůdců mšice, hálkotvorný hmyz a v teplejších oblastech i procesionář dubový, proto je vhodné hlídat zdravotní stav koruny při suchých létech.

Autor: Nikol | Revize: 24.2. 2026