Dub celokrajný Quercus imbricaria

Detailní popis produktu

Dub celokrajný - známý také jako šindelový dub, pochází z východní části Severní Ameriky, z okrajů říčních niv, svahů a suchých i vlhčích lesů. V krajinářské praxi se cení jako stínový strom s pravidelnou korunou od kuželovité v mládí po široce oválnou až kulovitou ve stáří. V dospělosti obvykle dorůstá 20–25 m a koruna mívá 12–18 m. Typickým znakem jsou podlouhle vejčité, celokrajné listy 7–17 cm, bez hlubokých laloků, na líci tmavě zelené a lesklé, na rubu světlejší. Na podzim se vybarvují do žlutohněda až rezava, často s dlouhou výdrží na větvích, takže koruna drží strukturu i v zimním období. V dubnu až květnu se objevují nenápadné jehnědy, později žaludy se šupinatou číškou, které u této skupiny dubů dozrávají zpravidla ve druhém roce, nejčastěji v září až říjnu. Žaludy jsou přirozeným zdrojem potravy pro ptactvo a drobnou zvěř. V kompozici se dobře kombinuje s javory, břízami, habry i borovicemi, kde kontrastuje tvarem listu připomínajícím vavřín.

Pěstování: Preferuje plné slunce až polostín a hlubší, propustnou půdu s dostatkem humusu. Na rozdíl od některých dubů snáší široké rozpětí pH přibližně 5,0–8,0, takže se uplatní i v neutrálních půdách, při trvale zamokřeném podloží se však osvědčuje drenáž a výsadba do mírně vyvýšeného terénu. Po výsadbě se doporučuje udržovat rovnoměrnou vláhu, po zakořenění zpravidla snáší i kratší suché epizody. Kontejnerované stromy se vysazují od března do listopadu, u prostokořenných nebo balovaných kusů bývá nejjistější jarní termín, protože druh může po přesazení pomaleji regenerovat. Mrazuvzdornost vyzrálých stromů se v praxi uvádí přibližně do -34 °C, mladé výsadby prospívají se zamulčovanou kořenovou zónou a ochranou kmínku proti okusu. Řez bývá omezen na výchovný, s ponecháním průjezdního profilu v alejích. Ve větších zahradách se ponechává odstup 8–10 m od staveb a dalších stromů, v alejích se rozestupy pohybují zhruba 7–9 m podle cílové koruny. Z chorob se může objevit padlí a antraknóza, ze škůdců mšice, hálky a dřevokazný hmyz, v teplejších oblastech také procesionář dubový. Přihnojení se obvykle řeší jarním kompostem nebo pomalu rozpustným hnojivem s vyšším podílem draslíku, které podporuje vyzrávání pletiv. Pěstování ve velké nádobě je možné jen krátkodobě u mladých stromků, dlouhodobě je vhodnější volná půda. V městském prostředí se osvědčuje pro toleranci zhutnění a znečištění ovzduší, méně však vyhovují zasolené půdy od zimního posypu.

Autor: Nikol | Revize: 16.2. 2026