Dub černomořský Quercus pontica

Detailní popis produktu

Dub černomořský - opadavý keř až nízký strom původem ze západního Kavkazu a severovýchodního Turecka, v přírodě roste na horských svazích ve vyšších polohách. V kultuře bývá často veden jako vícekmenná dřevina, případně jako nízký stromek s krátkým kmenem. Růst je pomalý, díky tomu si dlouho udržuje kompaktní, široce vejčitou až kulovitou korunu a hodí se i do menších zahrad, kde se běžné duby nevejdou. Největší ozdobou jsou listy, které mohou mít 15–25 cm a výrazné žilkování, okraj je pravidelně zubatý až mělce laločnatý. Na líci jsou jasně zelené, spodní strana bývá modrozelená, na podzim se vybarvují do žlutých tónů. V květnu se objevují štíhlé převislé jehnědy, žaludy vyrůstají ve skupinkách a na podzim dozrávají do podlouhle vejčitého tvaru dlouhého asi 2–3,5 cm. Číška překrývá přibližně čtvrtinu až třetinu plodu a je pokrytá přilehlými plstnatými šupinami. V kompozici působí jako solitéra s velkolistým efektem, dobře se kombinuje s javory, habry, rododendrony a s travinami, kde vynikne kontrast kožovitých listů a jemné textury trávníků.

Pěstování:  teplé, slunné a spíše chráněné stanoviště, kde zimní vítr méně vysušuje pupeny. Půda bývá nejvhodnější hlubší, živná a dobře odvodněná, hlinitá až hlinitopísčitá, s doporučeným pH přibližně 5,5–7,5. Důležitá je drenáž, protože dlouhodobé zamokření zvyšuje riziko kořenových hnilob, zatímco po zakořenění rostlina snáší i kratší přísušek. Výsadba se obvykle provádí od března do listopadu mimo období mrazu, v prvních 1–2 sezonách pomáhá pravidelná zálivka a mulč z listovky či kůry pro stabilnější vlhkost. Řez se většinou nevyžaduje, u vícekmenných jedinců se případně provádí jen lehká korekce na konci zimy. V dospělosti se nejčastěji pohybuje kolem 4–6 m na výšku a 3–5 m do šířky, v příznivých podmínkách může dorůst přibližně 6–8 m. Pro solitéru se uplatní rozestup zhruba 3–4 m. Mrazuvzdornost se v praxi uvádí přibližně do −25 °C, u vyzrálých rostlin někdy až kolem −28 °C, mladé výsadby mohou v holomrazech ocenit ochranu kořenového prostoru a závětří. Ze škůdců se mohou objevit mšice a hálkotvorný hmyz, při suchém a horkém létě také svilušky, nejčastější příčinou zhoršení vitality bývá těžká, trvale mokrá půda. V mládí se často pohybuje kolem 2–3 m po deseti letech, proto se snadno začlení i do menších výsadeb. Pěstování v nádobě je možné jen přechodně, volí se větší kontejner a velmi propustný substrát, na zimu se izoluje obal nádoby, aby kořenový bal nepromrzal.

Autor: Nikol | Revize: 24.2. 2026