Dub letní 'Strypemonde' Quercus robur 'Strypemonde'

Detailní popis produktu

Dub letní 'Strypemonde' - opadavý strom nížin a pahorkatin, známý z parků, alejí i lužních okrajů. Kultivar 'Strypemonde' byl popsán v nizozemské dendrologické literatuře v polovině 20. století a patří k raritním výběrům pěstovaným pro listy s nezvyklou stavbou. Čepele jsou nápadně protažené, často 12–20 cm dlouhé, úzké a hluboce vykrajované do tenkých laloků, které mohou být lehce zkroucené a zvlněné. Letní olistění bývá proměnlivé, od silně krajkových listů po užší, téměř páskovité čepele, takže koruna působí živě i při malém větru. Zbarvení je v létě středně až tmavě zelené, u části listů se objevuje nepravidelná kresba v podobě krémových pásků, skvrn nebo proužků. Podzimní odstíny přecházejí do žlutohnědých tónů a část suchých listů může na větvích krátce vytrvat. Habit je spíše menší a pomalý, koruna zůstává nepravidelně široká a nejlépe vynikne jako solitéra, kde je na listy dobrý pohled zblízka. Kvetení probíhá v dubnu až květnu nenápadnými jehnědami, plody jsou typické žaludy na stopkách, které dozrávají v září. V kompozici se dobře kombinuje s tmavozelenými jehličnany, buky a travinami, které zvýrazní jemně střiženou texturu olistění. Kmen má šedohnědou borku, která se s věkem rozpukává do podélných ploten a v zimě působí graficky.

Dub letní je opadavý strom, známý pro svou majestátnost a dlouhověkost. Je oblíbeným zástupcem naší domácí flóry. Dorůstá výšky až 30-40 m, přičemž koruna bývá rozložitá a široce kuželovitá. Roste zvolna, v prvních letech rychleji, ale pak se růst do výšky zpomaluje a spíše mohutní. Listy jsou tmavě zelené, hluboce laločnaté, se zaoblenými laloky, které na podzim získávají nádherné odstíny červené, oranžové a hnědé. Zajímavou vlastností je, že loňské suché listy dříve opadávají až před vyrašením nových. Plody jsou drobné žaludy obsažené v číškách. Dub letní je oblíbeným stromem pro svůj statný vzhled a využívá se v parcích, alejích či historických zahradách. Je známý svou schopností snášet různé půdní typy a odolností vůči extrémním podmínkám. V zahradním designu se často využívá jako solitéra na trávnících nebo jako součást alejí, kde vynikne svou impozantní velikostí a vytváří atraktivní pohledové linie. Jeho pěkná, rozložitá koruna poskytuje stín a ochranu v horkých letních dnech. V menších zahradách může být umístěn tak, aby byl dominantním prvkem, ale zároveň nedominantně a harmonicky zapadl do celkového designu. Celkově je dub letní vítaným stromem pro své estetické i ekologické vlastnosti, a proto se často vysazuje nejen ve veřejných parcích, ale i v soukromých zahradách jako symbol stability, síly a dlouhověkosti.

Pěstování: Vyžaduje plné slunce, v polostínu bývá panašování méně výrazné a koruna řidší. Půda je vhodná hlubší, humózní a živná, rovnoměrně vlhká, ale odvodněná, s doporučeným pH přibližně 5,5–7,5. Těžké, dlouhodobě zamokřené jíly zvyšují riziko zhoršení vitality. Výsadba se obvykle provádí od března do listopadu mimo období mrazu, v prvních 1–2 sezonách pomáhá pravidelná zálivka a mulč z listovky či kůry. Přihnojení se volí střídmé na jaře, vhodné jsou pomalu uvolňované směsi pro dřeviny. V dospělosti dub letní zpravidla dorůstá 8–10 m a 6–8 m do šířky, pro solitérní výsadbu se hodí odstup přibližně 6–8 m od dalších stromů a staveb, v alejích se používá rozestup přibližně 7–9 m. Mrazuvzdornost vyzrálých jedinců se v praxi uvádí zhruba do −30 °C. Řez se omezuje na výchovný v mládí a odstranění suchých nebo křížících se větví v době vegetačního klidu. V teplých a vlhkých létech se může objevit padlí na listech, proto prospívá vzdušné stanoviště a nepřemokřená půda. Ze škůdců se mohou objevit mšice a hálkotvorný hmyz, obvykle bez zásadního dopadu na vitalitu. Po zakořenění snáší i kratší přísušek, dlouhodobé sucho však může způsobit předčasný opad listů a slabší kontrast panašování. V nádobě se pěstuje jen přechodně v mládí, s velmi propustným substrátem a zimní ochranou kořenového balu.

Autor: Nikol | Revize: 24.2. 2026