Dub pýřitý Quercus pubescens

Detailní popis produktu

Dub pýřitý - opadavý druh rozšířený od Pyrenejí přes jižní a střední Evropu až po Kavkaz. V ČR roste přirozeně ostrůvkovitě v nejteplejších oblastech, typicky na suchých výslunných svazích a v řídkých doubravách na vápencích. Poznávacím znakem jsou jemně plstnaté pupeny, mladé letorosty i rub listů, odtud české jméno. Koruna bývá nepravidelně zaoblená, v příznivých podmínkách dorůstá přibližně 10–20 m, šířka často 10–15 m. Borka je šedá, u starších stromů hluboce rozpraskaná až korkovitá. Listy jsou menší než u dubu letního, obvykle 5–10 cm dlouhé, proměnlivě obvejčité až eliptické, mělce laločnaté. V dubnu až květnu se objevují nenápadné jehnědy, žaludy vyrůstají po 2–4 a zhruba do poloviny je kryje číška s plstnatými šupinami. Dozrávají zpravidla v říjnu a v zahradě mají význam hlavně jako potrava pro ptactvo a drobnou zvěř. V kompozici působí přirozeně a lehce středomořsky, dobře ladí s borovicemi, jalovci, dřišťály, svídami a s travinami ve štěrkových výsadbách. Na podzim se listy zbarvují do žlutohnědých tónů a část z nich může krátce vytrvat na větvích, takže koruna působí živě i v pozdní sezoně.

Pěstování: Preferuje plné slunce, v mládí je snesen i lehký polostín. Nejlépe roste v hlubší, živné a dobře strukturované půdě, která zůstává svěží, ale není dlouhodobě zamokřená. Vhodné je pH přibližně 5,5–7,2, v těžších jílech pomáhá drenáž a přídavek kompostu pro zlepšení vzdušnosti. Výsadba se provádí od března do listopadu mimo období mrazu, v prvních 1–2 sezonách se udržuje rovnoměrná zálivka, později strom snáší i kratší přísušek. Hnojení se volí střídmé na jaře, mulč z listovky nebo kůry stabilizuje vlhkost kořenové zóny. Řez se obvykle omezuje na výchovný a odstranění poškozených větví v době vegetačního klidu, sloupovitý tvar drží bez tvarování. V dospělosti se počítá přibližně s 15–18 m výšky a 4–5 m šířky, pro aleje se uplatní rozestup kolem 3–4 m. Mrazuvzdornost se uvádí přibližně do −29 °C, mladé výsadby ocení mulčování kořenového prostoru v holomrazech. Kultivar je ceněn pro vyšší odolnost vůči padlí, přesto se mohou objevit mšice nebo hálkotvorný hmyz. Žaludy dozrávají nejčastěji v září až říjnu. V uličních výsadbách se osvědčuje i tam, kde je potřeba strom s pravidelným tvarem a dobrou zdravotností listů, při zasolení půdy však může být citlivější.

Autor: Nikol | Revize: 24.2. 2026