Franklinie americká Franklinia alatamaha

Detailní popis produktu

Franklinie americká - vzácný listnatý strom či keř, který pochází z jihovýchodních Spojených států, konkrétně z oblasti řeky Altamaha v Georgii. Dosahuje výšky asi 5-6 metrů a má tvar rozložitého keře nebo menšího stromu. Roste pomalu, což znamená, že dosažení maximální výšky může trvat několik let. Květy Franklinie alatamaha jsou jedním z nejvýraznějších prvků této rostliny. Mají tvar velkých, nádherných, čistě bílých poupat s mnoha okvětními lístky. Každý květ je složen z jednoduchých okvětních lístků, které se postupně otevírají, čímž vytvářejí působivý efekt. Jsou relativně velké, obvykle dosahují průměru 5-7 centimetrů, a mají příjemnou, jemnou vůni. Jsou sněhově bílé a mají výrazně žluté tyčinky ve středu květu. Připomínají květy kamélií. Zajímavé je i období, kdy vykvétá, je to v srpnu až říjnu, tedy v době, kdy je už většina rostlin dávno odkvetlá. Listy Franklinie alatamaha jsou podobné listům citrusových stromů, mají podlouhlý oválný tvar s jemně zoubkovanými okraji. Jsou lesklé, tmavě zelené a mají hladký povrch. Na podzim se barví do odstínů oranžové, červené a purpurové, což přidává krajině nádherné podzimní barvy.

Pěstování: Franklinie alatamaha vyžaduje teplé, chráněné stanoviště na plném slunci, v nížinách snese i lehký polostín. Vyžaduje půdu bez vápníku, humózní a rovnoměrně vlhkou, ale zároveň dobře propustnou, s doporučeným pH přibližně 4,5–6,5. Špatně snáší přísušek i dlouhodobé zamokření, proto je výhodná drenážní vrstva a mulč z kůry či listovky, který stabilizuje vláhu. Výsadba se provádí nejčastěji od března do května nebo v září až říjnu, s co nejmenším rušením kořenů. V dospělosti mívá 3–6 m na výšku a 3–5 m do šířky, proto se doporučuje ponechat alespoň 2,5–3,5 m prostoru od dalších dřevin. Řez bývá minimální, obvykle jen odstranění suchých či křížících se větví na jaře. Vyzrálé rostliny snášejí přibližně -20 °C, v chráněných polohách může odolnost klesnout níže, citlivější bývá jarní rašení a pozdní mrazíky. V chladnějších oblastech pomáhá zimní kryt kořenové zóny listím a ochrana před vysušujícím větrem. Z chorob se při nevhodné půdě mohou objevit kořenové hniloby, v suchu se zvyšuje riziko opadu listů a slabšího kvetení. Hnojení se opírá o kompost nebo hnojiva pro kyselomilné dřeviny, obvykle na jaře a na začátku léta, aby výhony do zimy vyzrály. Zalévání je důležité v období nasazování poupat v červenci a srpnu, voda se vede ke kořenům.

Autor: Nikol | Revize: 12.2. 2026