Fuchsie magellonská 'Whitenight's Pearl' Fuschsia magellanica 'Whitenight's Pearl'

Detailní popis produktu

Fuchsie magellonská 'Whitenight's Pearl' - kultivar 'Whiteknights Pearl' byl vyšlechtěn ve Velké Británii (John O. Wright, kolem roku 1980) a v obchodu se někdy uvádí i jako 'Whitenight's Pearl'. Vytváří vzpřímený, bohatě větvený keř se silnějšími, zelenými až načervenalými výhony, které se v sezóně mírně obloukovitě sklánějí pod tíhou květů. V našich podmínkách obvykle dorůstá 0,9–1,2 m na výšku i do šířky, v teplejších polohách a ve vlhčí půdě může časem dosáhnout i 1,3–1,5 m. Listy jsou malé, kopinaté a tmavě zelené, na rubu světlejší, na slunci zvýrazní jemný lesk. Od června do prvních mrazů nasazuje na letošních výhonech množství jednotlivých převislých květů s dlouhou, štíhlou trubkou. Trubka bývá bílá až bělavá, kališní lístky světle růžové se zelenými špičkami a korunka růžová, takže květy působí z dálky téměř perleťově. Květy jsou bohatým zdrojem nektaru pro opylovače a keř se uplatňuje jako dlouhokvetoucí solitéra, v přední části smíšených keřových skupin i ve větších nádobách, kde vytváří lehký, romantický akcent.

Pěstování: Nejlépe prospívá na slunci až v mírném polostínu v teplém závětří, které omezuje poškození větrem a zimní vysychání. Půda se osvědčuje humózní, výživná a dobře odvodněná, stále mírně vlhká, s pH přibližně 5,5–7,0. Po výsadbě od března do října mimo mrazy je důležitá pravidelná zálivka, protože kořenový bal nemá dlouhodobě vysychat, přemokření však zvyšuje riziko hnilob. Mulč z listovky nebo kůry stabilizuje vlhkost a v zimě chrání krček. Na jaře pomáhá přídavek kompostu nebo pomalu rozpustné hnojivo, v létě se osvědčuje přihnojení s vyšším podílem draslíku pro vyzrávání výhonů. Řez se provádí až na jaře, kdy se odstraní namrzlé části a zkrátí se přerostlé výhony, aby keř rychle zahušťoval a nesl více květů. V chladnějších zimách mohou nadzemní části namrzat až k zemi, rostlina však obvykle obráží z báze. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se uvádí přibližně do -23 °C, mladé rostliny prospívají se silným mulčem a s ochranou před studeným, vysušujícím větrem. V nádobách je vhodné zimovat kořenový bal v bezmrazém prostoru nebo nádobu izolovat, protože promrznutí je rychlejší než v zemi. Ve výsadbě se ponechává rozestup kolem 0,9–1,2 m, pro nízký kvetoucí živý plot přibližně 0,6–0,8 m. Z chorob se může objevit padlí a skvrnitosti listů, ze škůdců mšice, molice a svilušky, zejména při suchu a zahuštění.

Autor: Nikol | Revize: 25.2. 2026