Grévie dvoulaločná var. parviflora Grewia biloba var. parvilora

Detailní popis produktu

Grévie dvoulaločná var. parviflora - opadavý keř až menší strom z čeledi slézovitých (Malvaceae), původem z východní Asie. V domovině roste na světlinách a kamenitých svazích i v křovinách, často na teplejších stanovištích s dobrou drenáží. V našich podmínkách tvoří nepravidelně rozložitý keř se štíhlými, jemně plstnatými výhony a nápadnými dvoulaločnými listy, které připomínají zmenšený jinan. Běžně dorůstá 1,5–3 m, v příznivém mikroklimatu může být vyšší a širší. Listy jsou střídavé, vejčité až mělce dvoulaločné, na rubu s hvězdicovitými chlupy, díky nimž působí měkce matně. V červenci až srpnu se v úžlabí listů objevují drobné pětičetné květy krémově žluté až bělavé, se žlutým „okem“ tyčinek o průměru zhruba 1–1,5 cm. Květy poskytují nektar a pyl a jsou zajímavé pro opylovače. Následně se mohou vytvářet drobné 2–4laločné peckovice, které postupně přecházejí ze zelenožluté do oranžové až červené a prodlužují dekorativnost do podzimu. Keř se uplatní jako solitéra do menších zahrad, do volných živých plotů i do přírodně laděných výsadeb, kde pěkně navazuje na tavolníky, dřišťály, kaliny a okrasné trávy. Na podzim se olistění může vybarvit do žlutých až teple okrových tónů a před opadem často dlouho drží na keři.

Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci, v chladnějších oblastech je cenné teplé závětří u zdi nebo ve svahu. Vyhovuje jí propustná hlinitopísčitá půda, která drží mírnou vláhu, ale po dešti rychle odvodní, doporučené pH je přibližně 5,5–7,5. Rostliny se vysazují od března do října, jistější bývá jarní termín. Zálivka je důležitá v prvním roce po výsadbě a v delším suchu, v těžkých půdách pomáhá drenážní vrstva a mulč z kůry nebo listovky. Přihnojení kompostem na jaře podporuje růst, udržovací řez se provádí na konci zimy odstraněním poškozených a zahušťujících větví. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se uvádí přibližně kolem −16 až −20 °C, mladé výsadby mohou namrzat dříve, proto se v prvních zimách osvědčuje zimní kryt kořenů a ochrana před vysušujícím větrem. V teplých polohách bývá keř spolehlivější v kvetení i vyzrávání plodů. Mezi možné potíže patří mšice na mladých výhonech a při dlouhodobém přemokření hniloby kořenů. Pro volný živý plot se volí rozestup asi 1–1,2 m. V nádobě se pěstuje v prostorném kontejneru s propustným substrátem, který v zimě rychle nepromrzá, nádoba se izoluje. Pro solitérní výsadbu je vhodný odstup alespoň 2–3 m od dalších keřů.

Autor: Nikol | Revize: 12.2. 2026