Heptakodium jasmínovité Heptacodium miconioides

Detailní popis produktu

Heptakodium jasmínovité - opadavý keř až menší strom z čeledi zimolezovitých, původem z křovinatých svahů a lesních okrajů ve střední části východní Číny. V zahradách se obvykle pěstuje jako vícekmenný solitér nebo nízký stromek s nepravidelně vystoupavou korunou, v dospělosti přibližně 4–7 m na výšku a 3–6 m do šířky. Letorosty jsou červenohnědé, starší dřevo šedé až světle béžové, na kterém se u vyzrálejších jedinců objevuje páskovitě se odlupující borka, viditelná i v zimním bezlistí. Listy jsou vstřícné, vejčité, kožovitější, nápadně trojžilné, často 8–15 cm dlouhé, v létě tmavě zelené a před opadem mohou přejít do žlutých tónů. Na konci léta se na koncích výhonů tvoří volnější laty drobných trubkovitých květů krémově bílé barvy, často po sedmi v drobných skupinách, obvykle od srpna do září, s jemnou vůní. Květy poskytují pyl i nektar pozdním opylovačům. Po odkvětu zůstávají nápadné kališní lístky, které se vybarvují do růžové až červené a drží na rostlině do podzimu, takže keř působí dvojím kvetením. Dobře se kombinuje s okrasnými travinami, hortenziemi a vilíny i s tmavozelenými jehličnany, kde vynikne podzimní zbarvení kalichů a světlá borka na tmavém pozadí.

Pěstování: Vyžaduje slunné stanoviště až světlý polostín v závětří, kde lépe vyzrává dřevo a kvetení bývá pravidelnější. Vhodná je středně živná, humózní a dobře propustná půda s rovnoměrnou vlhkostí, snášenlivost pH je široká přibližně 5,0–8,0. Na těžších jílech je důležitá drenážní vrstva a příměs štěrku nebo hrubšího kompostu, aby kořeny nestály ve vodě. Rostliny se vysazují na jaře nebo na podzim, u výpěstků v kontejneru obvykle od března do listopadu, po výsadbě se doporučuje mulč z kůry pro stabilní vláhu a ochranu kořenového krčku. Zálivka je důležitá hlavně v prvních dvou letech a během letních veder, později snáší i kratší přísušek. Přihnojení kompostem na jaře obvykle stačí, u chudších půd pomáhá lehká dávka pomalu rozpustného hnojiva na start růstu. Řez se většinou omezuje na odstranění poškozených a nejstarších výhonů brzy na jaře, případně na vyvázání do stromkové formy s ponecháním 3–5 hlavních kmenů. Vyzrálé rostliny bývají mrazuvzdorné přibližně do -25 až -29 °C, mladé výsadby se v první zimě chrání mulčem u paty a v otevřených polohách i krátkým zimním krytem proti vysušujícím větrům. Choroby a škůdci se objevují jen ojediněle, někdy mšice na mladých letorostech, při zahuštění může přijít padlí. Pro dostatek prostoru se počítá s rozestupem zhruba 3–4 m od dalších dřevin.

Autor: Nikol | Revize: 12.12.2025