Hlavatka alpská - Cephalaria alpina
Kód: 1859.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Hlavatka alpská - velmi zajímavý kultivar. Pochází z montánních až subalpínských poloh jihozápadních a středních Alp, Jury a severních Apenin, kde roste ve vysokých bylinných lemech, na sutích a okrajích křovin, často na živných, vápníkem bohatších půdách. V zahradě vytváří pevný trs s přízemní růžicí dělených, zubatých listů, na rubu jemně chlupatých. Listy mívají 15–30 cm a drží dobrý vzhled i mimo dobu květu. Z růžice vyrůstají přímé, dobře olistěné a větvené stonky, na jejichž koncích se v létě otevírají kulovité květní hlávky o průměru přibližně 3–5 cm. Barva květů je krémově žlutá až světle žlutá, střed bývá o tón tmavší a celý květ připomíná jemný „polštářek“. V našich podmínkách mívá v květu nejčastěji 1–1,5 m, na výživné půdě může dosáhnout i kolem 1,8 m, do šířky se rozrůstá zhruba na 0,5–1 m a plné velikosti obvykle dosahuje během 2–5 let. Vůně se většinou výrazně neprojevuje, zato nektar a pyl vyhledávají včely i motýli. Rostlina se uplatní jako svislý akcent v trvalkovém záhonu, v lučním pásu i ve volnějších výsadbách u keřů. Dobře ladí s okrasnými travami, třapatkami, zavinutkami, řebříčky nebo se šalvějemi, které navazují kvetením v létě. Květní hlávky jsou použitelné k řezu do letních vazeb.
Pěstování: Rostlině vyhovuje plné slunce až polostín, v teplejších oblastech ČR prospívá i na mírně přistíněném stanovišti s rovnoměrnější vlhkostí. Nejlépe roste v hlubší, živné a propustné půdě od hlinité po jílovitohlinitou, snáší i vápenité podloží, doporučené pH je přibližně 6,0–8,0. Zimní přemokření se považuje za rizikové, proto se v těžkých půdách uplatní drenáž nebo vyvýšený záhon. V první sezóně je důležitá pravidelná zálivka, po zakořenění se obvykle vyrovná i s krátkým suchem. Jako výživa se osvědčuje jarní kompost nebo organické hnojivo, na větrných místech pomůže nenápadná opora stonků. Rostliny se vysazují od března do října, nejjistější je jaro nebo časný podzim. Doporučený rozestup je zhruba 80–100 cm, což odpovídá 1–2 rostlinám na m². Stonky se po odkvětu nebo na konci podzimu zkracují, část odkvetlých hlávek může zůstat pro zimní efekt a mírný samovýsev. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů je přibližně do -25 °C, mladým výsadbám prospívá lehký zimní mulč při holomrazech. Slimáci bývají problémem jen výjimečně, při dlouhodobém suchu a zahuštění se může objevit padlí.
Autor: Nikol | Revize: 21.1. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
