Hloh zelenomasý Crataegus chlorosarca

Detailní popis produktu

Hloh zelenomasý - opadavý druh z čeledi růžovitých původem z východní Asie, uváděný zejména z Číny a Japonska. V zahradách se uplatňuje jako méně běžný strom s úzkou, sloupovitou až kuželovitou korunou, která se ve vrcholu často mírně zplošťuje a vytváří hustý objem se vzpřímenými větvemi. V našich podmínkách obvykle dorůstá 3–6 m výšky a přibližně 3–5 m šířky. Letorosty jsou nápadně červené, větve nesou krátké trny kolem 10–15 mm, takže dřevina působí kultivovaněji než mnohé jiné hlohy, přesto se hodí spíše mimo úzké průchody. Listy jsou široce oválné, tmavě zelené, se 7–11 laloky a nepravidelně pilovitým okrajem, na podzim přecházejí do bronzových až měděných odstínů. V květnu nese krémově bílé chocholíky, které poskytují pyl i nektar včelám. Po odkvětu dozrávají kulaté hložinky asi 1 cm, které se vybarvují do černa, uvnitř mají nazelenalou dužninu, podle níž druh získal české jméno. Plody jsou dekorativní a zároveň představují cenný zdroj potravy pro ptactvo na konci léta a na podzim. V kompozicích se hodí do menších zahrad, úzkých ulic a k cestám, kde funguje jako svislý akcent vedle dřínů, kalin, tavolníků nebo okrasných trav.

Pěstování: Hlohu se nejlépe daří na slunném stanovišti, snese však i polostín. Vyhovuje mu propustná, živná půda, ideálně neutrální až mírně zásaditá (pH 6,5–8,0). Je velmi přizpůsobivý a snese i sušší a chudší půdy, nesnáší však trvale zamokřená místa. Zálivka je důležitá hlavně po výsadbě, později je hloh odolný vůči suchu. Hnojení není nutné, ale jarní přídavek kompostu podpoří růst. Je plně mrazuvzdorný, běžně do –30 °C, a velmi odolný. Je poměrně odolný vůči chorobám, ale může být napadán některými chorobami růžovitých (např. padlí, rzivost). Řez snáší velmi dobře. Provádí se tvarování a prosvětlení koruny, u živých plotů pravidelný řez pro zahuštění. Nejvhodnější doba je konec zimy nebo po odkvětu.

Autor: Nikol | Revize: 26.2. 2026