Hruškojeřáb 'Tatarova hrušeň' Sorbopyrus 'Tatarova hrušeň'

Detailní popis produktu

Hruškojeřáb 'Tatarova hrušeň' - odrůda ‘Tatarova hrušeň’ je mezidruhový kříženec hrušně (Pyrus communis) a jeřábu muku (Aria/Sorbus aria), pěstovaný jako užitkově okrasná rarita. V praxi se uvádí jako starší středoevropská selekce ze skupiny hruškojeřábů, ceněná pro odolnost a netradiční chuť. Roste jako menší až středně velký strom s vzpřímeným, jehlancovitým habitem a krátkým plodonosným obrostem. Listy jsou na líci zelené, na rubu jemně plstnaté a v létě působí stříbřitě, na podzim se vybarvují do žlutohnědých až červenožlutých tónů. V květnu nese bílé květy v plošných chocholících a je včelomilný. Odrůda se obvykle popisuje jako samosprašná, vyšší násadu může podpořit současně kvetoucí hrušeň v okolí. Plodem jsou malvice zhruba 4–5 cm, kulovité až krátce hruškovité, v nezralosti jemně plstnaté. Při dozrávání zlátnou do žluta a často získají oranžové až červenožluté líčko. Dužnina je nažloutlá, šťavnatá, sladká a kořenitě aromatická, po přezrání rychleji moučnatí. Využití je na přímý konzum, kompoty, pyré, sušení i pečení. Plody přirozeně obsahují vlákninu a pektiny, proto se hodí i do zavařenin.

Pěstování: Hruškojeřáb preferuje plné slunce, v teplejším závětří vyzrává dřevo i plody pravidelněji, snese však i lehký polostín. Půda je vhodná hlubší, propustná a humózní, nejlépe hlinitá až hlinitopísčitá, s pH přibližně 6,0–7,5. Trvalé zamokření zhoršuje zdravotní stav, naopak mírně vlhká půda podporuje růst plodonosného obrostu. Výsadba se provádí na jaře březen–duben nebo na podzim říjen–listopad, po výsadbě se osvědčuje mulč a pravidelná zálivka v prvních 2 letech. Řez nebývá náročný, obvykle postačí prosvětlení koruny na konci zimy a odstranění konkurenčních větví, aby po dešti rychle osychala. Kvetení je pozdější, proto květy méně ohrožují jarní mrazy. Druh je často popisován jako samosprašný, vyšší násadu však obvykle podpoří přítomnost současně kvetoucí hrušně v doletu opylovačů. Sklizeň připadá nejčastěji na polovinu září až říjen, plody se nechávají krátce dojít, kdy změknou a rozvine se aroma. Plodnost nastupuje později, často po 8–10 letech, odměnou je dlouhověký strom. Vyzrálé dřevo je mrazuvzdorné přibližně do -30 °C. V zahradě se uplatní spon zhruba 4–5 m, v menších prostorech se vyplatí vedení na slabší podnoži. Z chorob se může objevit strupovitost či rzivost, při vzdušné koruně a vyrovnané výživě bývá zdravotní stav dobrý.

Autor: Nikol | Revize: 2.3. 2026