Hvozdík 'Whatfield Magenta' - Dianthus 'Whatfield Magenta' Dianthus 'Whatfield Magenta'

Detailní popis produktu

Hvozdík 'Whatfield Magenta' - kultivar hvozdíku sivého, polštářové trvalky původem z evropských vápencových skal a suchých strání. V zahradě vytváří hustý koberec úzkých, šedozelených až stříbřitých listů, který zůstává dekorativní většinu roku. Listový polštář bývá vysoký kolem 5–8 cm a v době květu vystupují květní lodyhy na 10–15 cm, zatímco šířka dospělého trsu se obvykle pohybuje okolo 20–30 cm. V květnu a červnu, někdy při příznivém průběhu sezóny i do července, se objevují jednoduché květy asi 2–3 cm, tmavě růžové až purpurové, často s tmavším očkem a lehkou, hřebíčkovou vůní. Květy navštěvují včely a drobní motýli a nízký habitus je vhodný na okraje záhonů, do štěrkových výsadeb, skalek a na slunné lemy cest, kde barva dobře kontrastuje se stříbřitými listy. Růst je středně rychlý a plně zapojený polštář se obvykle vytvoří během 2–4 let. Rostlina je ideální pro výsadbu do skalek, koryt či zídek. Používá se jako lem trvalkových záhonů.  

Pěstování: V našich podmínkách se pěstuje nejlépe na plném slunci, v závětří a v teplém mikroklimatu u zídky nebo na mírném svahu, kde porost po dešti rychle osychá. Půda bývá vhodná lehká, písčitohlinitá až štěrkovitá, s dobrou drenáží, u skalničkových druhů s vyšším podílem kamenné drti. Doporučené pH se obvykle pohybuje přibližně 6,8–8,2. Zálivka je po zakořenění střídmá, mezi zálivkami se nechává substrát proschnout, přemokření podporuje hniloby kořenového krčku. Hnojení se volí úsporné, na jaře většinou stačí nízká dávka vyváženého hnojiva. Odkvetlé stonky se odstraňují a po hlavním kvetení se porost často lehce sestřihne, aby se zahušťoval. Mulč je vhodnější minerální, například jemný štěrk, organické mulče drží vodu. V nádobě se osvědčuje propustný substrát s příměsí drti a drenážní vrstva, v zimě chráněné umístění, aby květináč nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od březen do listopadu, v chladnějších polohách se preferuje jaro. Mrazuvzdornost se u odolných trvalkových druhů pohybuje přibližně okolo -20 až -34 °C, rozhodující bývá zimní vlhko. Pro začátečníky se osvědčuje vyvýšené stanoviště, zálivka ke kořenům a vzdušný spon 20–30 cm, u širších trsů 30–40 cm, což odpovídá zhruba 10–25 rostlinám na m² podle kultivaru. Po zakořenění jsou hvozdíky odolné vůči suchu, při dlouhodobém stresu však hůře nasazují poupata. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti, ze škůdců mšice a třásněnky, v suchu také svilušky.

Autor: Kristýna | Revize: 06.01. 2026