Hvozdík karafiát 'Code® Bicolor' - Dianthus caryophyllus 'Code® Bicolor'

Detailní popis produktu

Hvozdík karafiát 'Code® Bicolor' - patří mezi moderní kompaktní karafiáty vycházející z druhu karafiát zahradní, který má původ ve Středomoří a v Evropě se pěstuje po staletí pro řez i okrasné záhony. Odrůdy z této linie bývají vybírané pro pravidelný habitus a dlouhé kvetení v nádobách, kde je důležitá stabilita stonků i rovnoměrné nasazování poupat. Rostlina vytváří hustý trs úzkých, šedozelených listů s jemným ojíněním a kratší, pevné stonky, které udržují květy nad olistěním bez vyvracení. Kultivar dorůstá přibližně 0,20–0,30 m do výšky a 0,25–0,35 m do šířky, trs postupně houstne a drží pravidelný tvar. Od května do září se objevují plné až poloplné květy s jemně třepenitým okrajem. Základní barva bývá světlá a doplněná kontrastním lemem, takže květ působí graficky i z větší vzdálenosti. Květy nesou typickou kořenitou vůni připomínající hřebíček, která je nejvýraznější v teplých, suchých dnech. Poupata se otevírají postupně a při dobré kondici rostlina navazuje další vlnou, takže zůstává dekorativní po většinu léta. V nádobách na terase či balkoně se uplatní jako přehledná, dlouhokvetoucí dominanta, v záhonech tvoří čistý lem nebo barevný detail v popředí. Do kompozic dobře zapadá ke stříbřitým a aromatickým rostlinám, jako je levandule, santolina či pelyněk, ale i k nízkým šalvějím, šantám a rozchodníkům. Květy jsou využitelné také k řezu do menších vazeb, nejlépe ve fázi, kdy se otevře první třetina poupat, a ve váze často vydrží několik dní. 

Pěstování: V našich podmínkách se pěstuje nejlépe na plném slunci, v závětří a v teplém mikroklimatu u zídky nebo na mírném svahu, kde porost po dešti rychle osychá. Půda bývá vhodná lehká, písčitohlinitá až štěrkovitá, s dobrou drenáží, u skalničkových druhů s vyšším podílem kamenné drti. Doporučené pH se obvykle pohybuje přibližně 6,8–8,2. Zálivka je po zakořenění střídmá, mezi zálivkami se nechává substrát proschnout, přemokření podporuje hniloby kořenového krčku. Hnojení se volí úsporné, na jaře většinou stačí nízká dávka vyváženého hnojiva. Odkvetlé stonky se odstraňují a po hlavním kvetení se porost často lehce sestřihne, aby se zahušťoval. Mulč je vhodnější minerální, například jemný štěrk, organické mulče drží vodu. V nádobě se osvědčuje propustný substrát s příměsí drti a drenážní vrstva, v zimě chráněné umístění, aby květináč nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od březen do listopadu, v chladnějších polohách se preferuje jaro. Mrazuvzdornost se u odolných trvalkových druhů pohybuje přibližně okolo -20 až -34 °C, rozhodující bývá zimní vlhko. Pro začátečníky se osvědčuje vyvýšené stanoviště, zálivka ke kořenům a vzdušný spon 20–30 cm, u širších trsů 30–40 cm, což odpovídá zhruba 10–25 rostlinám na m² podle kultivaru. Po zakořenění jsou hvozdíky odolné vůči suchu, při dlouhodobém stresu však hůře nasazují poupata. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti, ze škůdců mšice a třásněnky, v suchu také svilušky.

Autor: Kristýna | Revize: 19.01. 2026