Hvozdík kropenatý 'Brillant' - Dianthus deltoides 'Brillant' Dianthus deltoides 'Brillant'

Detailní popis produktu

Hvozdík kropenatý 'Brillant' - pochází z otevřených, slunných stanovišť Evropy, kde roste na suchých loukách, vřesovištích a na mělkých, štěrkovitých půdách. Kultivar 'Brillant' navazuje na tento přirozený charakter a tvoří kompaktní polštáře 10–15 cm vysoké, v dospělosti obvykle 25–35 cm široké. Úzké, sytě zelené listy přezimují, takže porost drží tvar i mimo sezonu. Od června do srpna se nad listy zvedají tenké, pevné stonky s jednotlivými květy o průměru zhruba 2–3 cm. Korunní lístky jsou karmínově růžové až červenorůžové, jemně třásnité a při bližším pohledu často s tmavším okem. Květy poskytují nektar i pyl a patří k vyhledávaným zdrojům pro včely a drobné motýly. Rostlina netvoří trny a uplatní se jako půdopokryvná trvalka do skalek, suchých zídek, na okraje záhonů i do výsadeb v nádobách, kde působí lehce a přirozeně. Je perfektní volbou pro zahradníky, kteří hledají kombinaci výrazné barevnosti, nenáročnosti a univerzálnosti v zahradním designu. 

Pěstování: V našich podmínkách se pěstuje nejlépe na plném slunci, v závětří a v teplém mikroklimatu u zídky nebo na mírném svahu, kde porost po dešti rychle osychá. Půda bývá vhodná lehká, písčitohlinitá až štěrkovitá, s dobrou drenáží, u skalničkových druhů s vyšším podílem kamenné drti. Doporučené pH se obvykle pohybuje přibližně 6,8–8,2. Zálivka je po zakořenění střídmá, mezi zálivkami se nechává substrát proschnout, přemokření podporuje hniloby kořenového krčku. Hnojení se volí úsporné, na jaře většinou stačí nízká dávka vyváženého hnojiva. Odkvetlé stonky se odstraňují a po hlavním kvetení se porost často lehce sestřihne, aby se zahušťoval. Mulč je vhodnější minerální, například jemný štěrk, organické mulče drží vodu. V nádobě se osvědčuje propustný substrát s příměsí drti a drenážní vrstva, v zimě chráněné umístění, aby květináč nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od březen do listopadu, v chladnějších polohách se preferuje jaro. Mrazuvzdornost se u odolných trvalkových druhů pohybuje přibližně okolo -20 až -34 °C, rozhodující bývá zimní vlhko. Pro začátečníky se osvědčuje vyvýšené stanoviště, zálivka ke kořenům a vzdušný spon 20–30 cm, u širších trsů 30–40 cm, což odpovídá zhruba 10–25 rostlinám na m² podle kultivaru. Po zakořenění jsou hvozdíky odolné vůči suchu, při dlouhodobém stresu však hůře nasazují poupata. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti, ze škůdců mšice a třásněnky, v suchu také svilušky.