Hvozdík kropenatý 'Arctic Fire' - Dianthus deltoides 'Arctic Fire' Dianthus deltoides 'Arctic Fire'

Detailní popis produktu

Hvozdík kropenatý 'Arctic Fire' - polštářovitá trvalka z okruhu druhů přirozených na suchých, slunných loukách a kamenitých stráních Evropy. Vytváří hustý, plazivý porost z úzkých, sytě zelených listů, který se v průběhu sezóny jemně rozrůstá do stran. Dospělý koberec mívá přibližně 10–15 cm na výšku a 30–40 cm do šířky. Od června do srpna vyrůstají tenké stonky s drobnými pětičetnými květy, jejichž bílé plátky zdobí výrazné růžové očko. Barevný kontrast je čitelný i z dálky a vyniká mezi kamenem, v suchých zídkách nebo na okrajích cest. Květy bývají lehce vonné a jsou vyhledávány včelami i motýly. V zahradní kompozici se dobře spojuje s rozchodníky, mateřídouškou, plamenkou šídlovitou, tařicí, nízkými šalvějemi a kostřavami, kde doplňuje teplé i studené barevné tóny. Porost zůstává nízký a přehledný, proto je vhodný i do menších zahrad, kde vytváří klidnou, stálezeleně působící linku. Na jaře se mezi listy objevují nové výhony a koberec rychle obnoví kompaktnost. Je ceněn pro svou nenáročnost a atraktivní květy, které zaujmou jemností i kontrastem. 

Pěstování: V našich podmínkách se pěstuje nejlépe na plném slunci, v závětří a v teplém mikroklimatu u zídky nebo na mírném svahu, kde porost po dešti rychle osychá. Půda bývá vhodná lehká, písčitohlinitá až štěrkovitá, s dobrou drenáží, u skalničkových druhů s vyšším podílem kamenné drti. Doporučené pH se obvykle pohybuje přibližně 6,8–8,2. Zálivka je po zakořenění střídmá, mezi zálivkami se nechává substrát proschnout, přemokření podporuje hniloby kořenového krčku. Hnojení se volí úsporné, na jaře většinou stačí nízká dávka vyváženého hnojiva. Odkvetlé stonky se odstraňují a po hlavním kvetení se porost často lehce sestřihne, aby se zahušťoval. Mulč je vhodnější minerální, například jemný štěrk, organické mulče drží vodu. V nádobě se osvědčuje propustný substrát s příměsí drti a drenážní vrstva, v zimě chráněné umístění, aby květináč nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od březen do listopadu, v chladnějších polohách se preferuje jaro. Mrazuvzdornost se u odolných trvalkových druhů pohybuje přibližně okolo -20 až -34 °C, rozhodující bývá zimní vlhko. Pro začátečníky se osvědčuje vyvýšené stanoviště, zálivka ke kořenům a vzdušný spon 20–30 cm, u širších trsů 30–40 cm, což odpovídá zhruba 10–25 rostlinám na m² podle kultivaru. Po zakořenění jsou hvozdíky odolné vůči suchu, při dlouhodobém stresu však hůře nasazují poupata. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti, ze škůdců mšice a třásněnky, v suchu také svilušky.