Hvozdík péřitý 'Double Rose' - Dianthus plumarius 'Double Rose'

Detailní popis produktu

Hvozdík péřitý 'Double Rose' - patří mezi tradiční trvalky kamenitých strání a vápencových svahů Evropy, kde roste v mělké, štěrkovité půdě a snáší vítr i rychlé osychání. Kultivar ‘Double Rose’ navazuje na tento přirozeně úsporný charakter, tvoří husté, stálezelené trsy úzkých, sivě zelených listů, obvykle 20–30 cm vysoké a 30–40 cm široké. Od května do července vyrůstají krátké, pevné stonky s plnými květy v teplé růžové barvě, s jemně zubatým okrajem korunních lístků. Vůně je sladce kořenitá, nejvýraznější za teplých večerů. Po hlavní vlně kvetení se při dobré kondici objevuje slabší opakování koncem léta. Rostlina se uplatní ve skalkách, na suchých zídkách, v štěrkových záhonech i v přední linii trvalkových výsadeb, kde vytváří čistý, nízký lem. V kombinacích vyniká s tařicí, lomikameny, nízkými rozchodníky nebo levandulí, které sdílejí podobné nároky na propustnost a slunce. Ozdobí skalku, zídky nebo okraje trvalkových záhonů. Hezky vypadá v nádobě. Rozestupy se volí 25–35 cm, což odpovídá asi 8–11 rostlinám na m². Zálivka je potřebná hlavně po výsadbě a v nádobách.

Pěstování: V našich podmínkách se pěstuje nejlépe na plném slunci, v závětří a v teplém mikroklimatu u zídky nebo na mírném svahu, kde porost po dešti rychle osychá. Půda bývá vhodná lehká, písčitohlinitá až štěrkovitá, s dobrou drenáží, u skalničkových druhů s vyšším podílem kamenné drti. Doporučené pH se obvykle pohybuje přibližně 6,8–8,2. Zálivka je po zakořenění střídmá, mezi zálivkami se nechává substrát proschnout, přemokření podporuje hniloby kořenového krčku. Hnojení se volí úsporné, na jaře většinou stačí nízká dávka vyváženého hnojiva. Odkvetlé stonky se odstraňují a po hlavním kvetení se porost často lehce sestřihne, aby se zahušťoval. Mulč je vhodnější minerální, například jemný štěrk, organické mulče drží vodu. V nádobě se osvědčuje propustný substrát s příměsí drti a drenážní vrstva, v zimě chráněné umístění, aby květináč nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od březen do listopadu, v chladnějších polohách se preferuje jaro. Mrazuvzdornost se u odolných trvalkových druhů pohybuje přibližně okolo -20 až -34 °C, rozhodující bývá zimní vlhko. Pro začátečníky se osvědčuje vyvýšené stanoviště, zálivka ke kořenům a vzdušný spon 20–30 cm, u širších trsů 30–40 cm, což odpovídá zhruba 10–25 rostlinám na m² podle kultivaru. Po zakořenění jsou hvozdíky odolné vůči suchu, při dlouhodobém stresu však hůře nasazují poupata. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti, ze škůdců mšice a třásněnky, v suchu také svilušky.