Hvozdík sivý 'Badenia' - Dianthus gratianopolitanus 'Badenia'

Detailní popis produktu

Hvozdík sivý 'Badenia' - horský a podhorský druh střední Evropy, v přírodě vázaný na kamenité, často vápnité svahy a skalní výchozy. Kultivar 'Badenia' vytváří nízké, tečkovitě kompaktní polštáře s úzkými, čárkovitými listy modrošedého až šedomodrého tónu, které přezimují a drží strukturu záhonu i v zimě. V dospělosti se porost obvykle pohybuje kolem 15–20 cm výšky a 25–35 cm šířky, na okrajích pozvolna přirůstá a spojuje se do souvislé linie. V květnu a červnu vyrůstají nad listy pevné stonky s nápadnými, růžovými květy o průměru přibližně 3–4 cm. Květy bývají jemně třásnité a často příjemně voní, takže se hodí i do míst, kde se kolem výsadby chodí nebo sedí. Porost je včelomilný, netrnitý a výborně se uplatní ve skalkách, na okrajích suchých záhonů, v nádobách i jako nízká, stálezelená obruba, která zvýrazní linií chodníku. Ozdobí skalku, zídky nebo okraje trvalkových záhonů. Hezky vypadá v nádobě.

Pěstování: V našich podmínkách se pěstuje nejlépe na plném slunci, v závětří a v teplém mikroklimatu u zídky nebo na mírném svahu, kde porost po dešti rychle osychá. Půda bývá vhodná lehká, písčitohlinitá až štěrkovitá, s dobrou drenáží, u skalničkových druhů s vyšším podílem kamenné drti. Doporučené pH se obvykle pohybuje přibližně 6,8–8,2. Zálivka je po zakořenění střídmá, mezi zálivkami se nechává substrát proschnout, přemokření podporuje hniloby kořenového krčku. Hnojení se volí úsporné, na jaře většinou stačí nízká dávka vyváženého hnojiva. Odkvetlé stonky se odstraňují a po hlavním kvetení se porost často lehce sestřihne, aby se zahušťoval. Mulč je vhodnější minerální, například jemný štěrk, organické mulče drží vodu. V nádobě se osvědčuje propustný substrát s příměsí drti a drenážní vrstva, v zimě chráněné umístění, aby květináč nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od březen do listopadu, v chladnějších polohách se preferuje jaro. Mrazuvzdornost se u odolných trvalkových druhů pohybuje přibližně okolo -20 až -34 °C, rozhodující bývá zimní vlhko. Pro začátečníky se osvědčuje vyvýšené stanoviště, zálivka ke kořenům a vzdušný spon 20–30 cm, u širších trsů 30–40 cm, což odpovídá zhruba 10–25 rostlinám na m² podle kultivaru. Po zakořenění jsou hvozdíky odolné vůči suchu, při dlouhodobém stresu však hůře nasazují poupata. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti, ze škůdců mšice a třásněnky, v suchu také svilušky.