Hvozdík sivý 'Eydangeri' - Dianthus gratianopolitanus 'Eydangeri'

Detailní popis produktu

Hvozdík sivý 'Eydangeri' - skalnička z okrajů skalních stepí a vápencových svahů Evropy, kde se střídá prudké slunce, vítr a krátké období vláhy. Odrůda 'Eydangeri' vytváří nízké, husté trsy, které se postupně rozrůstají do polštáře. Listy jsou úzké, čárkovité, šedozelené až stříbřité a dávají výsadbě klidnou strukturu i mimo dobu květu. Na jaře se nad listy objevují jednotlivé květy s hluboce zubatými korunními lístky, zbarvené do fialově růžových tónů, často s jemným tmavším okem uprostřed. Vůně bývá sladce kořenitá. Rostlina se uplatní ve štěrkových záhonech, na suchých zídkách i jako lem trvalkových výsadeb, kde dobře doplňuje tařice, iberky, rozchodníky, nízké zvonky nebo mateřídoušky. Dorůstá obvykle 10–15 cm do výšky a v dospělosti 30–40 cm do šířky, takže pokryje okraje cest i spáry mezi kameny, aniž by přerůstal sousední rostliny. Květy na krátkých stoncích jsou použitelné i jako drobný květ k řezu, v nízké váze působí přirozeně a nenuceně. Hvozdík je elegantní trvalka s fialovými květy a světlejším středem, která přináší do zahrady pohlednou a pestrou paletu barev. Je vhodná pro zahradníky s různými úrovněmi zkušeností a přispívá k estetickému dojmu zahrady.

Pěstování: V našich podmínkách se pěstuje nejlépe na plném slunci, v závětří a v teplém mikroklimatu u zídky nebo na mírném svahu, kde porost po dešti rychle osychá. Půda bývá vhodná lehká, písčitohlinitá až štěrkovitá, s dobrou drenáží, u skalničkových druhů s vyšším podílem kamenné drti. Doporučené pH se obvykle pohybuje přibližně 6,8–8,2. Zálivka je po zakořenění střídmá, mezi zálivkami se nechává substrát proschnout, přemokření podporuje hniloby kořenového krčku. Hnojení se volí úsporné, na jaře většinou stačí nízká dávka vyváženého hnojiva. Odkvetlé stonky se odstraňují a po hlavním kvetení se porost často lehce sestřihne, aby se zahušťoval. Mulč je vhodnější minerální, například jemný štěrk, organické mulče drží vodu. V nádobě se osvědčuje propustný substrát s příměsí drti a drenážní vrstva, v zimě chráněné umístění, aby květináč nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od březen do listopadu, v chladnějších polohách se preferuje jaro. Mrazuvzdornost se u odolných trvalkových druhů pohybuje přibližně okolo -20 až -34 °C, rozhodující bývá zimní vlhko. Pro začátečníky se osvědčuje vyvýšené stanoviště, zálivka ke kořenům a vzdušný spon 20–30 cm, u širších trsů 30–40 cm, což odpovídá zhruba 10–25 rostlinám na m² podle kultivaru. Po zakořenění jsou hvozdíky odolné vůči suchu, při dlouhodobém stresu však hůře nasazují poupata. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti, ze škůdců mšice a třásněnky, v suchu také svilušky.