Hvozdík sivý 'Pink Jewel' - Dianthus gratianopolitanus 'Pink Jewel'

Detailní popis produktu

Hvozdík sivý 'Pink Jewel' - kompaktní kultivar hvozdíku sivého, trvalky původem ze západní a střední Evropy, kde roste na slunných, vápenitých a dobře odvodněných stanovištích. V zahradě tvoří husté, polštářovité trsy úzkých, šedozelených listů s jemně ojíněným povrchem. V dospělosti dorůstá přibližně 10–15 cm na výšku a 20–30 cm na šířku. Na přelomu jara a léta, nejčastěji v květnu a červnu, nasazuje nad listy krátké stonky s plnými růžovými květy, které mohou při pravidelném odstraňování odkvetlých stonků doznívat i do července až srpna. Vůně bývá kořenitá, připomínající hřebíček, a květy jsou vyhledávané včelami. Kultivar se uplatní v lemech trvalkových záhonů, ve štěrkových výsadbách, na zídkách i v nádobách, kde dobře doplňuje levandule, mateřídoušky, rozchodníky a nízké okrasné trávy. Květy mají obvykle průměr kolem 2–3 cm a díky plnému květu působí výrazněji než jednoduché formy druhu, přesto si zachovávají nízký habitus. Listy jsou šedo-zelené.

Pěstování: V našich podmínkách se pěstuje nejlépe na plném slunci, v závětří a v teplém mikroklimatu u zídky nebo na mírném svahu, kde porost po dešti rychle osychá. Půda bývá vhodná lehká, písčitohlinitá až štěrkovitá, s dobrou drenáží, u skalničkových druhů s vyšším podílem kamenné drti. Doporučené pH se obvykle pohybuje přibližně 6,8–8,2. Zálivka je po zakořenění střídmá, mezi zálivkami se nechává substrát proschnout, přemokření podporuje hniloby kořenového krčku. Hnojení se volí úsporné, na jaře většinou stačí nízká dávka vyváženého hnojiva. Odkvetlé stonky se odstraňují a po hlavním kvetení se porost často lehce sestřihne, aby se zahušťoval. Mulč je vhodnější minerální, například jemný štěrk, organické mulče drží vodu. V nádobě se osvědčuje propustný substrát s příměsí drti a drenážní vrstva, v zimě chráněné umístění, aby květináč nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od březen do listopadu, v chladnějších polohách se preferuje jaro. Mrazuvzdornost se u odolných trvalkových druhů pohybuje přibližně okolo -20 až -34 °C, rozhodující bývá zimní vlhko. Pro začátečníky se osvědčuje vyvýšené stanoviště, zálivka ke kořenům a vzdušný spon 20–30 cm, u širších trsů 30–40 cm, což odpovídá zhruba 10–25 rostlinám na m² podle kultivaru. Po zakořenění jsou hvozdíky odolné vůči suchu, při dlouhodobém stresu však hůře nasazují poupata. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti, ze škůdců mšice a třásněnky, v suchu také svilušky.

Autor: Kristýna | Revize: 06.01. 2026