Hvozdík sivý - Dianthus webbianus Dianthus webbianus

Detailní popis produktu

Hvozdík sivý - oblíbená skalnička do každé zahrady. Přírodní druh hvozdíku z čeledi hvozdíkovitých, jehož přirozený areál leží v Turecku. V přírodě osídluje slunné skalní výchozy a spáry mezi kameny, často na vápnitých podkladech s minimem humusu, kde je rozhodující rychlý odtok vody. V zahradě tvoří husté, polštářovité trsy s úzkými, pichlavými šedozelenými listy. Výška se pohybuje obvykle kolem 4–10 cm, zatímco šířka porostu může dosáhnout přibližně 30–40 cm. V červnu a červenci se nad listy objevují jednotlivé růžové květy na krátkých stvolech a jsou atraktivní pro včely a další opylovače. Díky kompaktnímu habitu se uplatňuje ve skalkách, v suchých zídkách, v kamenných korytech i jako nízký lem štěrkových záhonů, kde dobře doplňuje rozchodníky, nízké mateřídoušky, tařičky a zakrslé trávy. Rostlina nemá trny, pichlavost způsobují ztužené listy. Velmi pěkně vyniknou v nádobách. Kombinovat můžeme s ostatními druhy a polštářovitými trvalkami.

Pěstování: V našich podmínkách se pěstuje nejlépe na plném slunci, v závětří a v teplém mikroklimatu u zídky nebo na mírném svahu, kde porost po dešti rychle osychá. Půda bývá vhodná lehká, písčitohlinitá až štěrkovitá, s dobrou drenáží, u skalničkových druhů s vyšším podílem kamenné drti. Doporučené pH se obvykle pohybuje přibližně 6,8–8,2. Zálivka je po zakořenění střídmá, mezi zálivkami se nechává substrát proschnout, přemokření podporuje hniloby kořenového krčku. Hnojení se volí úsporné, na jaře většinou stačí nízká dávka vyváženého hnojiva. Odkvetlé stonky se odstraňují a po hlavním kvetení se porost často lehce sestřihne, aby se zahušťoval. Mulč je vhodnější minerální, například jemný štěrk, organické mulče drží vodu. V nádobě se osvědčuje propustný substrát s příměsí drti a drenážní vrstva, v zimě chráněné umístění, aby květináč nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od březen do listopadu, v chladnějších polohách se preferuje jaro. Mrazuvzdornost se u odolných trvalkových druhů pohybuje přibližně okolo -20 až -34 °C, rozhodující bývá zimní vlhko. Pro začátečníky se osvědčuje vyvýšené stanoviště, zálivka ke kořenům a vzdušný spon 20–30 cm, u širších trsů 30–40 cm, což odpovídá zhruba 10–25 rostlinám na m² podle kultivaru. Po zakořenění jsou hvozdíky odolné vůči suchu, při dlouhodobém stresu však hůře nasazují poupata. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti, ze škůdců mšice a třásněnky, v suchu také svilušky.

Autor: Kristýna | Revize: 06.01. 2026