Hvozdík sivý 'La Bourboule' - Dianthus 'La Bourboule' Dianthus 'La Bourboule'

Detailní popis produktu

Hvozdík sivý 'La Bourboule' - oblíbená skalnička do každé zahrady. Nízká skalnička z čeledi hvozdíkovitých Caryophyllaceae. Kultivar je prověřený v evropských zahradách a v britských přehledech je uváděn s oceněním RHS Award of Garden Merit. Rostlina je stálezelená a tvoří husté, polštářovité trsy z úzkých, sivě zelených až stříbřitých listů, které zůstávají dekorativní i mimo dobu květu. V dospělosti dorůstá přibližně 8–10 cm na výšku, květní stonky mívají kolem 10 cm, a nejčastěji 20–50 cm do šířky. V květnu a červnu nese jednoduché květy cca 2 cm, jasně růžové, s jemně zubatým okrajem korunních lístků a typickou hřebíčkovou vůní. Květy vyhledávají včely i denní motýli a kompaktní habitus se uplatňuje ve skalkách, na suchých zídkách, ve štěrkových výsadbách i na obrubách. Na plnou velikost se obvykle dostává během 2–5 let a v dobré drenáži si udržuje hustý střed bez vyholování. Velmi pěkně vyniknou v nádobách. Kombinovat můžeme s ostatními druhy a polštářovitými trvalkami.

Pěstování: V našich podmínkách se pěstuje nejlépe na plném slunci, v závětří a v teplém mikroklimatu u zídky nebo na mírném svahu, kde porost po dešti rychle osychá. Půda bývá vhodná lehká, písčitohlinitá až štěrkovitá, s dobrou drenáží, u skalničkových druhů s vyšším podílem kamenné drti. Doporučené pH se obvykle pohybuje přibližně 6,8–8,2. Zálivka je po zakořenění střídmá, mezi zálivkami se nechává substrát proschnout, přemokření podporuje hniloby kořenového krčku. Hnojení se volí úsporné, na jaře většinou stačí nízká dávka vyváženého hnojiva. Odkvetlé stonky se odstraňují a po hlavním kvetení se porost často lehce sestřihne, aby se zahušťoval. Mulč je vhodnější minerální, například jemný štěrk, organické mulče drží vodu. V nádobě se osvědčuje propustný substrát s příměsí drti a drenážní vrstva, v zimě chráněné umístění, aby květináč nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od březen do listopadu, v chladnějších polohách se preferuje jaro. Mrazuvzdornost se u odolných trvalkových druhů pohybuje přibližně okolo -20 až -34 °C, rozhodující bývá zimní vlhko. Pro začátečníky se osvědčuje vyvýšené stanoviště, zálivka ke kořenům a vzdušný spon 20–30 cm, u širších trsů 30–40 cm, což odpovídá zhruba 10–25 rostlinám na m² podle kultivaru. Po zakořenění jsou hvozdíky odolné vůči suchu, při dlouhodobém stresu však hůře nasazují poupata. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti, ze škůdců mšice a třásněnky, v suchu také svilušky.

Autor: Kristýna | Revize: 06.01. 2026