Hvozdík vousatý 'Barbarini® F1 Rose' - Dianthus barbatus 'Barbarini® F1 Rose'
Kód: 134340.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Hvozdík vousatý 'Barbarini® F1 Rose' - tradiční zahradní druh pěstovaný pro hustá květenství na pevných stoncích. Kultivar 'Barbarini® F1 Rose' patří do moderní série vyšlechtěné pro kompaktní růst a bohaté nasazení květů, často se uplatňuje i jako nádobová trvalka. Vytváří nízké trsy s tmavě zelenými, kopinatými listy a od pozdního jara do léta přináší kulovitá květenství složená z mnoha drobných květů v růžových odstínech. Rostlina mívá přibližně 20–25 cm na výšku i do šířky, díky tomu působí upraveně v obrubách, v přední části trvalkového záhonu i v truhlících. Květy jsou vhodné i k řezu do menších kytiček a zároveň lákají opylovače. V zahradách se hvozdík bradatý často chová jako krátkověká trvalka nebo dvouletka, proto je praktické počítat s postupnou obnovou výsadby. Hodí se do nádob, na okraje záhonů a do předzahrádek, kde se uplatní na slunci i v lehkém polostínu. Nabízí dlouhou řadu růžových květů v kompaktní velikosti, která se snadno kombinuje s letničkami i trvalkami.
Pěstování: V našich podmínkách se pěstuje nejlépe na plném slunci, v závětří a v teplém mikroklimatu u zídky nebo na mírném svahu, kde porost po dešti rychle osychá. Půda bývá vhodná lehká, písčitohlinitá až štěrkovitá, s dobrou drenáží, u skalničkových druhů s vyšším podílem kamenné drti. Doporučené pH se obvykle pohybuje přibližně 6,8–8,2. Zálivka je po zakořenění střídmá, mezi zálivkami se nechává substrát proschnout, přemokření podporuje hniloby kořenového krčku. Hnojení se volí úsporné, na jaře většinou stačí nízká dávka vyváženého hnojiva. Odkvetlé stonky se odstraňují a po hlavním kvetení se porost často lehce sestřihne, aby se zahušťoval. Mulč je vhodnější minerální, například jemný štěrk, organické mulče drží vodu. V nádobě se osvědčuje propustný substrát s příměsí drti a drenážní vrstva, v zimě chráněné umístění, aby květináč nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od březen do listopadu, v chladnějších polohách se preferuje jaro. Mrazuvzdornost se u odolných trvalkových druhů pohybuje přibližně okolo -20 až -34 °C, rozhodující bývá zimní vlhko. Pro začátečníky se osvědčuje vyvýšené stanoviště, zálivka ke kořenům a vzdušný spon 20–30 cm, u širších trsů 30–40 cm, což odpovídá zhruba 10–25 rostlinám na m² podle kultivaru. Po zakořenění jsou hvozdíky odolné vůči suchu, při dlouhodobém stresu však hůře nasazují poupata. Z chorob se mohou objevit padlí a skvrnitosti, ze škůdců mšice a třásněnky, v suchu také svilušky.
Autor: Kristýna | Revize: 19.01. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
