Iberka vždyzelená 'Appen Etz' - Iberis sempervirens 'Appen Etz' Iberis sempervirens 'Appen Etz'

Detailní popis produktu

Iberka vždyzelená 'Appen Etz' - půdopokryvná trvalka, na bázi dřevnatějící trvalka z čeledi brukvovitých. Druh pochází z jižní Evropy a přilehlých oblastí severní Afriky, kde roste na slunných, kamenitých svazích často na vápencích. Kultivar 'Appen Etz' vytváří kompaktní polštáře, obvykle 15–20 cm vysoké a 30–40 cm široké, s úzkými, tmavě zelenými, lesklými listy, které zůstávají zelené i v zimě. V dubnu a květnu se nad listy zvedají ploše zaoblená květenství o průměru až kolem 7 cm, složená z drobných bílých květů s typicky nesouměrnými korunními lístky. Květy poskytují nektar a pyl jarním opylovačům. Rostlina není jedovatá, takže se dobře uplatní i v částech zahrady poblíž terasy nebo cest. V kompozici se osvědčuje s tařičkou (Aubrieta), huseníkem (Arabis) a nízkými travinami ve štěrkových výsadbách, kde vynikne její čistě bílá barva. Oproti starším a bujnějším formám iberky vždyzelené, které mohou tvořit volnější keříčky, 'Appen Etz' drží nízký, pravidelný okraj a nevyžaduje oporu. Vynikne také jako převis přes nízkou zídku nebo v čele záhonu, kde působí jako jarní světlá linka. Vůně bývá nevýrazná. Je skvělou volbou pro nenáročné výsadby s dlouhodobým efektem. 

Pěstování: Osvědčuje se na plném slunci, v závětří a v půdách s rychlým odtokem vody. Nejlépe prospívá ve štěrkovité až písčitohlinité zemině, často s příměsí vápence, s pH přibližně 6,8–8,2. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě, později rostlina snáší sušší období lépe než trvale vlhkou půdu. V nádobě se obvykle volí drenážní vrstva a substrát zlehčený štěrkem, zálivka se vede tak, aby kořenový bal mezi dávkami proschnul. Hnojení se volí střídmě, vhodnější je lehké přihnojení na jaře než vysoké dávky dusíku, které podporují řídký růst. Po odkvětu se obvykle provádí mírné zkrácení výhonů, aby polštář zhoustl a neztrácel kompaktní tvar, případně se odstraní odkvetlá květenství pro čistější vzhled. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do května nebo v září až říjnu, kontejnerované rostliny lze při nezamrzlé půdě vysazovat od března do října. Doporučený rozestup je 25–30 cm, což odpovídá zhruba 11–16 rostlinám na m². V našich podmínkách bývá mrazuvzdorná přibližně do −22 °C, citlivější však může být na zimní přemokření a holomrazy, kde prospívá lehký kryt chvojím a drenážní mulč ze štěrku, který omezuje zapaření krčku. Z chorob se může objevit hniloba krčku při zamokření a na těžkých kyselých půdách i nádorovitost brukvovitých, ze škůdců zejména mšice na mladých výhonech a slimáci v jarním období. V místech s dlouhodobě stojící vodou v zimě se osvědčuje vyvýšený záhon nebo štěrkový záhon s drenáží.

Autor: Kristýna | Revize: 28.01. 2026