Iberka vždyzelená 'Pink Ice' - Iberis sempervirens 'Pink Ice'

Detailní popis produktu

Iberka vždyzelená 'Pink Ice' - stálezelená trvalka z čeledi brukvovitých, původem z jižní Evropy a Malé Asie, kde roste na slunných, kamenitých svazích. Kultivar 'Pink Ice' tvoří nízké, široce polštářovité trsy s pevnými, úzce kopinatými listy dlouhými obvykle 2–4 cm. Olistění je sytě zelené a dobře drží tvar i v zimě, což z ní dělá spolehlivou výplň záhonů v období, kdy většina trvalek odpočívá. V dubnu a květnu se na koncích výhonů objevují plochá květenství složená z drobných čtyřčetných květů. Typický je jemný růžový nádech poupat a někdy i líček na bílých okvětních lístcích, takže kvetení nepůsobí jednolitě. Květy lákají včely a další opylovače, přitom rostlina nemá trny a není běžně považována za jedovatou. V zahradní kompozici se 'Pink Ice' dobře kombinuje s levandulí, šalvějí, šantou, šedolistými trvalkami i s cibulovinami, kde zvýrazní jarní barvy a současně vytváří čistou, nízkou hranu výsadby. V době kvetení se trsy mírně zvednou, obvykle na 15–20 cm, do šířky se postupně rozrůstají na 30–40 cm. Květenství mají průměr přibližně 4–7 cm a při dobrém počasí drží barvu několik týdnů. Ve srovnání s čistě bílými kultivary působí 'Pink Ice' měkčeji a lépe navazuje na růžové či fialové tóny v záhonu, aniž by narušila klidný, středomořský charakter výsadby.

Pěstování: V našich podmínkách je nejdůležitější slunné stanoviště a půda, která rychle osychá. Vhodný je propustný substrát s příměsí štěrku nebo drceného kamene, spíše neutrální až vápenitý s pH 6,5–8,0. V těžších půdách se osvědčuje vyvýšený záhon a štěrkový mulč, který omezuje zimní přemokření a znečištění listů. Zálivka je potřebná hlavně po výsadbě, později rostlina snáší sucho lépe než dlouhodobě mokro. Hnojení bývá střídmé, postačí jarní přídavek kompostu nebo hnojivo s nižším obsahem dusíku. Po odkvětu se často volí lehké zkrácení odkvetlých stvolů, čímž se udrží kompaktní tvar a podpoří se zahuštění. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje přibližně do -28 °C, slabším místem bývá kombinace mrazu a stojící vody. Výsadba probíhá od března do října, rozestupy se volí kolem 30–35 cm, což odpovídá asi 8–11 rostlinám na m². Mezi možné potíže patří hniloby krčku a skvrnitosti při dlouhodobé vlhkosti, výjimečně mšice na mladých výhonech. V nádobách se doporučuje velmi propustný substrát a zimní ochrana před vytrvalým deštěm, protože kořeny jsou citlivé na přemokření více než na chlad. Pro začátečníky je praktické počítat s tím, že zdravé trsy vyžadují více světla než živin a v polostínu se prodlužují výhony a kvetení bývá řidší.

Autor: Kristýna | Revize: 08.01. 2026