Iberka vždyzelená 'Wunderstumpfchen' - Iberis sempervirens 'Wunderstumpfchen'

Detailní popis produktu

Iberka vždyzelená 'Wunderstumpfchen' - patří mezi nejspolehlivější nízké trvalky pro slunná, sušší stanoviště. V přírodě obývá kamenité svahy jižní Evropy, kde je běžné kolísání vláhy a přítomnost vápence. Kultivar 'Wunderstumpfchen' je selekce s mimořádně kompaktním růstem, vytváří husté, polštářovité trsy z krátkých výhonů. Listy jsou úzké, kožovité, sytě zelené a zůstávají na rostlině i přes zimu, takže porost drží strukturu i v období bez květů. Na jaře, nejčastěji v dubnu a květnu, se nad olistěním objevují plochá květenství 4–7 cm s drobnými čtyřčetnými květy bílé barvy. V době plného kvetení vytváří polštář světlý prstenec, který zvýrazní okraje chodníčků, štěrkových ploch i kamenných zídek. Květy jsou včelomilné a dobře se pojí s modrofialovými trvalkami, například se šalvějí, šantou, levandulí nebo s jarními cibulovinami. V dospělosti dorůstá obvykle 10–15 cm na výšku a 25–35 cm do šířky, takže se snadno vejde i do menších kompozic. Ve srovnání s vyššími kultivary je méně náchylný k rozvalování po dešti a udržuje ostrou linii výsadby. Rostlina nemá trny a není běžně považována za jedovatou, proto se hodí i do zahrad, kde se pohybují děti, pokud se respektují běžná pravidla, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci.

Pěstování: V našich podmínkách je nejdůležitější slunné stanoviště a půda, která rychle osychá. Vhodný je propustný substrát s příměsí štěrku nebo drceného kamene, spíše neutrální až vápenitý s pH 6,5–8,0. V těžších půdách se osvědčuje vyvýšený záhon a štěrkový mulč, který omezuje zimní přemokření a znečištění listů. Zálivka je potřebná hlavně po výsadbě, později rostlina snáší sucho lépe než dlouhodobě mokro. Hnojení bývá střídmé, postačí jarní přídavek kompostu nebo hnojivo s nižším obsahem dusíku. Po odkvětu se často volí lehké zkrácení odkvetlých stvolů, čímž se udrží kompaktní tvar a podpoří se zahuštění. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje přibližně do -28 °C, slabším místem bývá kombinace mrazu a stojící vody. Výsadba probíhá od března do října, rozestupy se volí kolem 30–35 cm, což odpovídá asi 8–11 rostlinám na m². Mezi možné potíže patří hniloby krčku a skvrnitosti při dlouhodobé vlhkosti, výjimečně mšice na mladých výhonech. V nádobách se doporučuje velmi propustný substrát a zimní ochrana před vytrvalým deštěm, protože kořeny jsou citlivé na přemokření více než na chlad. Pro začátečníky je praktické počítat s tím, že zdravé trsy vyžadují více světla než živin a v polostínu se prodlužují výhony a kvetení bývá řidší.

Autor: Kristýna | Revize: 08.01. 2026