Iberka vždyzelená 'Schneeflocke' - Iberis sempervirens 'Schneeflocke' Iberis sempervirens 'Schneeflocke'

Detailní popis produktu

Iberka vždyzelená 'Schneeflocke' - syn. 'Snowflake'. Stálezelená trvalka z čeledi brukvovitých, rozšířená v jižní Evropě na skalnatých svazích a v mělkých, často vápenitých půdách. Kultivar 'Snowflake' je ceněn pro čistě bílé jarní kvetení a pevný, polštářovitý habitus. Trsy tvoří množství krátkých výhonů s úzkými, kožovitými listy, které zůstávají zelené i v zimě. Na jaře, obvykle od dubna, se nad olistěním zvedají květní stvoly s plochými chocholíky 5–10 cm, složenými z drobných čtyřčetných květů. Při kvetení se porost často sjednotí do jednolité bílé plochy, kterou zvýrazní tmavší olistění. Květy jsou atraktivní pro včely a další opylovače a v záhonu působí jako světlý předěl mezi jarními cibulovinami a letními trvalkami. 'Snowflake' se dobře kombinuje s levandulí, rozchodníky, šedolistými pelyňky, mateřídouškami nebo nízkými okrasnými travinami, kde podtrhne suchomilný charakter výsadby. V dospělosti dorůstá zpravidla 20–30 cm na výšku a 40–80 cm do šířky, přičemž šířka závisí na míře sucha a propustnosti půdy. Ve srovnání s běžnými bílými typy mívá kultivar vyrovnanější kvetení a vytváří pravidelnější okraj.

Pěstování: V našich podmínkách je nejdůležitější slunné stanoviště a půda, která rychle osychá. Vhodný je propustný substrát s příměsí štěrku nebo drceného kamene, spíše neutrální až vápenitý s pH 6,5–8,0. V těžších půdách se osvědčuje vyvýšený záhon a štěrkový mulč, který omezuje zimní přemokření a znečištění listů. Zálivka je potřebná hlavně po výsadbě, později rostlina snáší sucho lépe než dlouhodobě mokro. Hnojení bývá střídmé, postačí jarní přídavek kompostu nebo hnojivo s nižším obsahem dusíku. Po odkvětu se často volí lehké zkrácení odkvetlých stvolů, čímž se udrží kompaktní tvar a podpoří se zahuštění. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje přibližně do -28 °C, slabším místem bývá kombinace mrazu a stojící vody. Výsadba probíhá od března do října, rozestupy se volí kolem 30–35 cm, což odpovídá asi 8–11 rostlinám na m². Mezi možné potíže patří hniloby krčku a skvrnitosti při dlouhodobé vlhkosti, výjimečně mšice na mladých výhonech. V nádobách se doporučuje velmi propustný substrát a zimní ochrana před vytrvalým deštěm, protože kořeny jsou citlivé na přemokření více než na chlad. Pro začátečníky je praktické počítat s tím, že zdravé trsy vyžadují více světla než živin a v polostínu se prodlužují výhony a kvetení bývá řidší.

Autor: Kristýna | Revize: 08.01. 2026