Isména 'Festalis' Ismene 'Festalis'

Detailní popis produktu

Isména 'Festalis' - velmi zajímavá a krásná trvalka zahradního původu z čeledi amarylkovitých, v sortimentu často uváděná jako peruánský narcis nebo pavoučí lilie. V prodeji bývá jako cibule i jako sazenice v květináči. Z jedné cibule vyrůstají pásovité, středně zelené listy dlouhé přibližně 40–70 cm, které tvoří vějířovitý trs, a v létě pevné, bezlisté stvoly 50–75 cm. Na jejich vrcholu se otevírá okolík 2–5 květů, jednotlivé květy mají průměr 8–12 cm, široký kalich připomíná narcis a kolem něj se rozvíjí šest úzkých cípů stočených do elegantních „pavučin“. Vůně je sladká a nejzřetelnější podvečer, bílé okvětí navíc dobře odráží světlo a vyniká i při šeru. V zahradě se uplatní jako solitéra v nádobě, v malých skupinách v teplém záhoně i jako řezaná květina, kde obvykle vydrží 4–7 dní a rozkvétá postupně v několika vlnách během léta. Dobře ladí s levandulí, šalvějí nebo růžemi, jejichž listy zvýrazní běl květů. Cibule i listy obsahují typické alkaloidy amarylkokvětých rostlin, proto se s nimi zachází stejně opatrně jako u amarylisu.

Pěstování: Pěstuje se jako teplomilná letní rostlina. Hlízy se vysazují od března do května, do volné půdy obvykle až po odeznění jarních mrazů, případně se předpěstují v květináči a později se přenesou ven. Doporučuje se slunné, teplé a chráněné stanoviště a propustná, humózní půda, která na jaře drží rovnoměrnou vlhkost, ale nezůstává podmáčená. Vhodné pH se pohybuje přibližně mezi 6,0 a 7,5, v těžších půdách pomáhá drenážní vrstva a příměs písku či štěrku. Hloubka výsadby bývá 10–15 cm podle velikosti hlízy, rozestupy přibližně 25–30 cm, což odpovídá asi 9–12 hlízám na m². Během růstu prospívá pravidelná zálivka a přihnojení hnojivem pro kvetoucí cibuloviny, na konci léta se zálivka postupně omezuje kvůli vyzrávání. Pro pěstování v nádobě je vhodný hlubší květináč a velmi propustný substrát, kde se lépe hlídá zálivka i živiny. Rostlina není mrazuvzdorná, krátkodobě snese zhruba do -1 °C, proto se hlízy na podzim po zatažení listů vyjímají a skladují v suchu a tmě při 5–15 °C. Hlízy nejsou jedlé a při požití mohou vyvolat potíže u dětí i domácích zvířat. V těžkých půdách hrozí hniloby hlíz, na listech se mohou objevit mšice nebo třásněnky, v teplejších polohách také svilušky.