Isména 'Sulphur Queen'

Detailní popis produktu

Isména 'Sulphur Queen' - tuto rostlinu možná znáte pod pojmem 'Peruánský narcis'. Patří do čeledi amarylkovitých a jde o zahradní hybrid vzniklý křížením jihoamerických druhů, které v přírodě rostou na slunných svazích a v údolích s výrazným střídáním vlhčího období a letního sucha. Rostlina vytváří přízemní růžici úzkých, řemenovitých listů sytě zelené barvy a z nich vyrůstají pevné, štíhlé květní stvoly. V době květu dorůstá obvykle 40–60 cm, v úrodné půdě i kolem 70 cm, trs bývá široký přibližně 20–30 cm. Od června do srpna nese v horní části stvolu okolík 2–6 nápadných, hvězdicovitých květů s protáhlými cípy a jemně zvlněným kalichem uprostřed. Jednotlivý květ mívá 10–12 cm a při teplém počasí příjemně voní, nejčastěji s citrusovým nádechem. Kultivar 'Sulphur Queen' kvete v něžně sírově žlutém tónu, hrdlo bývá světlejší a kresba je čitelná i z dálky, aniž by působila těžce. V kompozici funguje jako lehká svislá linka a dobře se váže s levandulí, šantou, šalvějí, sporýšem i s okrasnými travami, kde se opakuje mečovitý tvar listů. Nektar a pyl lákají opylovače a květy vydrží dlouho i po řezu, protože se na stvolu postupně otevírají další poupata. 

Pěstování: Pěstuje se jako teplomilná letní rostlina. Hlízy se vysazují od března do května, do volné půdy obvykle až po odeznění jarních mrazů, případně se předpěstují v květináči a později se přenesou ven. Doporučuje se slunné, teplé a chráněné stanoviště a propustná, humózní půda, která na jaře drží rovnoměrnou vlhkost, ale nezůstává podmáčená. Vhodné pH se pohybuje přibližně mezi 6,0 a 7,5, v těžších půdách pomáhá drenážní vrstva a příměs písku či štěrku. Hloubka výsadby bývá 10–15 cm podle velikosti hlízy, rozestupy přibližně 25–30 cm, což odpovídá asi 9–12 hlízám na m². Během růstu prospívá pravidelná zálivka a přihnojení hnojivem pro kvetoucí cibuloviny, na konci léta se zálivka postupně omezuje kvůli vyzrávání. Pro pěstování v nádobě je vhodný hlubší květináč a velmi propustný substrát, kde se lépe hlídá zálivka i živiny. Rostlina není mrazuvzdorná, krátkodobě snese zhruba do -1 °C, proto se hlízy na podzim po zatažení listů vyjímají a skladují v suchu a tmě při 5–15 °C. Hlízy nejsou jedlé a při požití mohou vyvolat potíže u dětí i domácích zvířat. V těžkých půdách hrozí hniloby hlíz, na listech se mohou objevit mšice nebo třásněnky, v teplejších polohách také svilušky.