Jabloň 'Fontana' Malus domestica 'Fontana'

Detailní popis produktu

Jabloň 'Fontana' - český převislý kultivar vyšlechtěný Janem Zimou z Turnova kolem roku 2000. Do evropského obchodu jej v roce 2003 uvedla skupina Artus a v roce 2004 byl představen mezi novinkami na Plantariu. V české registraci je veden jako okrasná jabloň 'Fontána'. Strom se obvykle pěstuje roubovaný na kmínku, proto jeho výsledná výška závisí především na výšce místa roubování. Nejčastěji dosahuje přibližně 1,5–2 m, zatímco převislá koruna se může rozšířit asi na 2–3 m. Výhony jsou velmi jemné, tenké a obloukovitě převisají až k zemi, takže koruna působí lehce a vodopádovitě. Listy jsou drobné, vejčité až úzce vejčité, během vegetace zelené a na podzim se vybarvují do žlutých tónů. V první polovině května se z narůžovělých poupat otevírají jednotlivé bílé až bílorůžové květy široké přibližně 3–4 cm. Jsou medonosné a navštěvují je včely i další opylovači. Od září dozrávají drobné kulaté jasně červené plody o průměru přibližně 1–1,5 cm. Na větvích často vytrvávají až do prosince a představují potravu pro ptáky. Kultivar se uplatní především jako solitéra v menších zahradách, předzahrádkách, u jezírek, teras, vstupů nebo větších skalek, kde dobře vynikne jeho jemný převislý habitus.

Pěstování: Preferuje plné slunce, případně lehký polostín, na slunci bývá násada květů i vybarvení plodů nejvýraznější. Půda bývá nejvhodnější hlubší, humózní a propustná, se střední vlhkostí a dobrou drenáží, ideálně v rozmezí pH 6,0–7,5. V těžších jílech prospívá zapracování štěrku či hrubší organiky, na velmi suchých stanovištích pomáhá mulč, který stabilizuje vláhu. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do listopadu podle typu balu, po výsadbě se doporučuje pravidelnější zálivka zejména v prvních dvou vegetacích. Po zakořenění snáší krátkodobé přísušky, dlouhé sucho však omezuje kvetení i velikost plodů. Hnojení obvykle postačí mírné na jaře, při přehnojení dusíkem roste citlivost k mšicím. Řez se omezuje na výchovný a později prosvětlovací, prováděný po odkvětu nebo v předjaří, aby koruna zůstala vzdušná a rychle osychala po dešti. V českém klimatu jde o spolehlivě mrazuvzdornou dřevinu přibližně do −29 °C, mladé stromy však prospívají v závětří bez pozdních jarních mrazových kotlin. Pro solitér se ponechává odstup alespoň 4–5 m od dalších dřevin, ve volnějším živém plotu se vzdálenost mezi rostlinami pohybuje zhruba 1–1,5 m. Mezi možné škůdce patří mšice a obaleči, z chorob se může v nepříznivých letech objevit strupovitost nebo padlí, přesto bývá zásah potřeba jen výjimečně.

Autor: Jana | Revize: 08.09.2026