Jabloň kirghisorum (okrasná jabloň) - kontejner Malus kirghisorum

Detailní popis produktu

Jabloň kirghisorum - botanický druh jabloně pocházející z horských oblastí Kyrgyzstánu a širší části Střední Asie, kde roste v přirozených jabloňových lesích a na svazích v nadmořských výškách přibližně 1200–1800 m. V odborné literatuře bývá uváděn jako menší strom, případně silnější keř, který v dospělosti dorůstá asi 6–10 m výšky a vytváří širokou, rozložitou až deštníkovitou korunu. Výhony jsou tenčí, beztrnné a nesou papírovité listy široce obvejčitého až eliptického tvaru. Na jaře, obvykle v dubnu až květnu, se objevují květy o průměru přibližně 3–5 cm, světle růžové až téměř bílé, které působí jemně a přirozeně. Druh je ceněn nejen jako botanicky zajímavá jabloň, ale také jako cenný genetický zdroj pro šlechtění, protože pochází z oblasti považované za jedno z center původu jabloní. Plody jsou velmi proměnlivé, kulaté až válcovité, zelenavé, žlutavé, načervenalé i červené a mohou být velké přibližně 3–8 cm. Jsou jedlé, chuťově rozdílné podle konkrétní populace a hodí se k přímému ochutnání, dalšímu zpracování i jako zajímavost pro sbírkové a přírodní výsadby. Druh se uplatní jako solitéra, v krajinářských kompozicích, extenzivnějších sadech i jako součást genofondových a botanických výsadeb.

Pěstování: Preferuje plné slunce, případně lehký polostín, na slunci bývá násada květů i vybarvení plodů nejvýraznější. Půda bývá nejvhodnější hlubší, humózní a propustná, se střední vlhkostí a dobrou drenáží, ideálně v rozmezí pH 6,0–7,5. V těžších jílech prospívá zapracování štěrku či hrubší organiky, na velmi suchých stanovištích pomáhá mulč, který stabilizuje vláhu. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do listopadu podle typu balu, po výsadbě se doporučuje pravidelnější zálivka zejména v prvních dvou vegetacích. Po zakořenění snáší krátkodobé přísušky, dlouhé sucho však omezuje kvetení i velikost plodů. Hnojení obvykle postačí mírné na jaře, při přehnojení dusíkem roste citlivost k mšicím. Řez se omezuje na výchovný a později prosvětlovací, prováděný po odkvětu nebo v předjaří, aby koruna zůstala vzdušná a rychle osychala po dešti. V českém klimatu jde o spolehlivě mrazuvzdornou dřevinu přibližně do −29 °C, mladé stromy však prospívají v závětří bez pozdních jarních mrazových kotlin. Pro solitér se ponechává odstup alespoň 4–5 m od dalších dřevin, ve volnějším živém plotu se vzdálenost mezi rostlinami pohybuje zhruba 1–1,5 m. Mezi možné škůdce patří mšice a obaleči, z chorob se může v nepříznivých letech objevit strupovitost nebo padlí, přesto bývá zásah potřeba jen výjimečně.

Autor: Kristýna | Revize: 06.4. 2026